1.

Úvod

2.	Rozsah a způsob regulace společenských záležitostí veřejnou správou

3.	Pojetí veřejné správy jako veřejné služby

4.	Veřejná správa a ekonomický rozvoj

5.	Veřejná správa a veřejné finance

6.	Řízení veřejné správy

7.	Veřejná správa a kontrola

8.	Pracovníci ve veřejné správě

9.	Širší pojetí reformy státní správy

9.1.	Dekoncentrované orgány státní správy a detašovaná pracoviště

9.2.	Program zvýšené účinnosti veřejné správy

9.3.	Přechodná etapa reformy veřejné správy

10.	Připravované územní rozdělení územně vyšších správních celků

11.

Závěr

"Současná veřejná správa je poznamenaná vysokým stupněm centralizace, a to především v důsledku nedostatečného počtu stupňů veřejné správy. Tento počet se omezuje v oblasti státní správy na dva územní stupně a v oblasti samosprávy před počátkem fungování vyšších územně správních celků na jeden stupeň. V důsledku tohoto stavu nebylo možné svěřit rozhodování regionálních problémů jiným subjektům než ústředním orgánům státní správy, popřípadě jejich specializovaným územním správním úřadům.V důsledku zmíněné situace i poměrně malé přehlednosti právního řádu tak dochází i k četným vadám při vydávání obecně závazných vyhlášek obcí. Takové vady pak snižují právní jistotu fyzických a právnických osob a zatěžují činnost vyšších správních orgánů a soudů. Celková situace je zhoršena vysokou četností malých obcí.

Vysoký stupeň centralizace na úrovni vlády způsobuje, že činnost ministerstev má pouze operativní charakter. Tomuto je také přizpůsobena organizační struktura těchto úřadů (a jejich personální obsazení). Jednou z největších slabin tohoto systému je nízká úroveň horizontální koordinace jednotlivých subjektů. V tomto směru sice byla učiněna jistá opatření, konstatovaný nedostatek však nebyl zdaleka odstraněn.

Neexistence vyšších územních správních celků měla za následek vznik velkého počtu dekoncentrovaných orgánů a detašovaných pracovišť. Jejich počet a rozsah kompetencí značně ztěžuje koordinaci státní správy a výrazně ovlivnil izolovanost mezi vertikálními liniemi státní správy.

Pojetí veřejné správy jako veřejné služby
Veřejná správa je stále více chápána jako veřejná služba. Ztrácí svůj mocenský charakter ve prospěch služby veřejnosti. Důsledně se však toto pojetí uplatňuje pouze ve vztahu veřejné správy ke společnosti jako celku. Tam, kde je to v souladu s povahou regulovaných záležitostí, vychází veřejná správa především z potřeb uživatelů služeb.

Hlavním problémem je obecně malá vzdělanost v záležitostech veřejné správy, a to jak u pracovníků veřejné správy, tak i u občanů. Projevuje se v nízké úrovni chápání dvou linií veřejné správy, a to linii samosprávy a linii státní správy. Každá z nich má v demokracii své specifické poslání. Zaměňování těchto linií je výrazem nepochopení skutečnosti, že státní správa hájí zájmy všech občanů jako členů společnosti. Zajišťuje vytváření podmínek pro uspokojování těch potřeb, které vyplývají ze skutečnosti, že člověk-jedinec žije ve společnosti, a to na určitém území státu.
Poměrně nízká úroveň občanského vědomí způsobuje, že většina občanů očekává od veřejné správy jako služby, že každému občanovi bude v jeho požadavcích vyhověno a jakékoliv omezení chápe jako nedemokratický zásah do svých občanských svobod. Poměrně nízká úroveň řízení veřejné správy, související s poměrně nízkou profesionalitou pracovníků veřejné správy, způsobuje tendenci k aroganci moci, a to v obou liniích veřejné správy."

Čistý text dosahuje cca 10 stran. Pozor na aktuálnost některých uvedených informací. Obsahuje tabulky a grafiku.
Práce pro předmět Veřejná ekonomika - Slezská Univerzita, Obchodně podnikatelská fakulta, Katedra ekonomie.