1.

Úvod

2.	Ministerstvo zemědělství

3.	Největší potíže českého zemědělství

4.	Rozdělení podpory pro rozvoj zemědělství a venkova v kandidátských zemích

5.	Zemědělsko-ekonomický konflikt

6.	Výtah z hodnotící zprávy EU

7.	Dopady vstupu ČR do EU v oblasti zemědělské politiky

8.

Závěr

9.

Příloha

"Pokud jde o rozhodovací procesy, které určují orientaci a podobu zemědělské politiky, přenese se podstatná část na hlavní orgány EU - na Komisi a Radu. Mohlo by se zdát, že ČR bude zcela podléhat opatřením, která tyto dva orgány přijmou. Tak tomu není. ČR stejně jako dosavadní malé a střední země Unie se bude moci vyjadřovat k podobě politiky prostřednictvím řady dalších orgánů, které politiku spoluvytvářejí zdola. Jedná se hlavně o pracovní výbory Komise i Rady, kde může ČR sama navrhovat opatření nebo se na nich spolu s ostatními zeměmi podílet. Dále se jedná o řídící výbory Komise, v nichž se zástupci členských států vyjadřují vedle rutinních opatření tržního charakteru (např. návrhy na poskytování vývozních subvencí) také k nově připravovaným legislativním opatřením. Dalším orgánem, kde se ČR uplatní, je Stálý zemědělský výbor, v němž jsou zastoupeni vyšší úředníci národních ministerstev a který připravuje návrhy opatření pro Radu ministrů zemědělství. I v samotné Radě může český ministr zemědělství přednést problém, který musí řešit ve vztahu k domácí zemědělské výrobě, pokud se nedá vyřešit na nižší úrovni.

Z tohoto vyplývá, že se nebude jednat o oklešťování národních práv na rozhodování. Spíše půjde o to, jak bude ČR spolupracovat s ostatními zeměmi, aby se prosadila pro ni příznivá opatření, anebo naopak, jak se jí podaří přesvědčit ostatní členské země, že navrhované opatření by způsobilo českému zemědělci újmu. K tomu přistupují další faktory: tendence k větší subsidiaritě (tj. k delegování rozhodování na úroveň národních států, což v oblasti zemědělství zřejmě najde odezvu v podobě „národních obálek“, kdy členský stát sám bude rozhodovat o tom, kam směrovat finanční prostředky při respektování obecně platných pravidel na úrovni Společenství) a reforma základních institucí Unie, která se v současné době připravuje a jež má být předmětem mezivládní konference v roce 2000.

Třetí oblastí, která bude představovat četné změny, je vlastní realizace této politiky, tj. existence institucí a systémů provádění Společné zemědělské politiky. V tomto směru čeká ČR hodně úsilí, i přes různé reformní kroky podniknuté v EU (McSharryho reforma 1992 nebo Agenda 2000) je provádění poměrně složité především proto, že se jedná ve většině případů o rozdělování společných finančních prostředků shromažďovaných od daňových poplatníků všech členských zemí.

Lze říct, že se sice rozhodovací pravomoci přesunou na nadnárodní orgány, ale právo členských zemí spolurozhodovat o všech významných aktech bude zachováno."

Čistý text dosahuje cca 5 stran. Pozor na aktuálnost některých uvedených informací. Obsahuje tabulku.