1.

Úvod

2.	Teoretický rozbor sítí nn a vn

2.1	Požadavky kladené na elektrické sítě

2.2	Prvky distribuční sítě

2.3	Dělení sítí

2.3.1

Podle hladiny napětí

2.3.2

Podle spojení uzlu se zemí

2.3.3

Podle zásobované oblasti

2.3.4

Podle zapojení sítě

3.	Obnovitelné zdroje v distribuční síti

3.1	Využití vodní energie

3.2	Využití větrné energie

3.3	Využití energie slunce

3.4	Využití energie biomasy

3.5	Využití energie tuhých komunálních odpadů

3.6	Využití geotermální energie

4.	Zpětné vlivy

4.1	Kvalita elektrické energie z pohledu ČSN EN 50160

4.2	Zpětné vlivy na napájecí síť

4.2.1

Změna napětí

4.2.2

Flikr

4.2.3

Harmonické proudy

4.2.4

Ovlivnění zařízení HDO

5.	Limity připojitelnosti

5.1	Pravidla pro paralelní provoz zdrojů s distribuční soustavou

6.	Vliv větrné elektrárny na distribuční síť

6.1	Větrná elektrárna Veselí u Oder

6.1.1

Vestas V90

6.2	Zpětné vlivy VTE

6.3	Analýza naměřených dat

7.

Závěr

"2 Teoretický rozbor sítí nn a vn

Distribuční sítě zajišťují veškeré činnosti související s dodávkou elektrické energie ke koncovým zákazníkům. Jde o systém zařízení sloužící přeměně parametrů elektřiny, zajištění dodávky a také zjištění a včasného zareagování na poruchové stavy. Nejčastěji je DS napájená z přenosové soustavy, nebo z menších energetických zdrojů. V České republice je distribuční síť provozována na hladinách napětí vvn, vn a nn. Na velikosti napětí závisí další vlastnosti prvků distribuční sítě.

2.1 Požadavky kladené na elektrické sítě

Každý konkrétní odběr má své vlastní požadavky, ale základní požadavky kladené na elektrické sítě se dají shrnout do těchto několika bodů:
 bezpečný provoz,
 provozní spolehlivost,
 přehlednost, možnost rychlého odstranění poruch,
 hospodárnost provozu,
 možnost rozšiřování elektrických obvodů
2.2 Prvky distribuční sítě

Distribuční síť se skládá se samotného vedení, venkovní nebo kabelové, a stanic, jenž zajišťují přeměnu elektrické energie. V ČR je provozována střídavá síť s frekvencí 50 Hz, dle hladiny napětí je dále síť uzemněná, izolovaná, popřípadě uzemněná přes velkou impedanci či kompenzační prvky.

Vedení

Jak již bylo výše uvedeno, můžeme vedení rozdělit na venkovní a kabelové. Venkovní vedení se obvykle používají při přenosu energie na větší vzdálenosti. Nejčastěji se z ekonomických ohledů jako vodič používá hlinikového lana s ocelovou duší, tzv. AlFe lana.
Využití kabelových sítí je nejčastější v městských aglomeracích Nevýhodou těchto vedení je ztížený přístup v případě poruchy. V dnešní době výrobci kabelů nabízejí široký sortiment, jenž využívá velkého spektra materiálů."

Součástí práce jsou tabulky, grafy a schémata, rozsah čistého textu činí cca 32 stran.