1.

Úvod

2.	Přírodní poměry

2.1	Geomorfologie

2.1.1

Provincie Západní Karpaty

2.1.2

Provincie Středoevropská nížina

2.1.3

Provincie Česká vysočina

2.2

Geologie

2.2.1

Paleozoikum

2.2.2

Terciér

2.2.3

Kvartér

2.3	Inženýrskogeologické poměry

2.4	Hydrogeologie

3.

Metodika

3.1	Parametry databáze

3.2	Opravy hodnot databáze

3.3	Zatřídění zemin základových půd dle ČSN 73 1001

3.3.1

Zatřídění jemnozrnných zemin

3.3.2

Zatřídění písčitých a štěrkovitých zemin

4.	Orientační vlastnosti zemin zájmové oblasti

4.1	Vlastnosti zemin

4.2	Jemnozrnné zeminy v zájmovém území

4.2.1

Porovnání smykových parametrů

4.2.2

Porovnání modulu přetvárnosti

4.3	Hrubozrnné zeminy v zájmovém území

5.

Závěr

"Podcelek Poopavská nížina (7A – 1B) se nachází ve střední a jižní části Opavské pahorkatiny. Jedná se o rovinu o rozloze 131 km2. Střední výška nížiny je 261,1 m a střední sklon 1°30´. Reliéf je plochý s širokými údolími, širokou nivou řeky Opavy a výraznou zábřežskou terasou. Nejvyšší bod tvoří bezejmenná kóta na silnici Krnov – Opava, 2,5 km jjv. od Krnova.
V zájmovém území má podcelek Poopavská nížina zastoupen okrsek Opavsko – moravická niva (7A – 1B – b), který tvoří střední a severozápadní část Poopavské nížiny. Jedná se o protáhlou rovinu na mladopleistocenních a holocenních sedimentech, tvořenou bezmála 2 km širokou údolní nivou s charakteristickými volnými meandry řeky Opavy.
Druhým okrskem podcelku Poopavské nížiny je Kravařská rovina ( 7A – 1B – c). Reliéf této protáhlé roviny na pleistocenních fluviálních a eolických sedimentech je tvořen hlavní (zábřežskou) terasou řeky Opavy a erozním povrchem typu kryopedimentu v podloží sprašových hlín na styku s Hlučínskou pahorkatinou.
Z malé části do zájmového území zasahuje i okrsek Komárovská nížina (7A – 1B – d). Jedná se o rovinu až plochou pahorkatinu na pleistocenních fluviálních, eolických, svahových a ledovcových sedimentech.
Podcelek Hlučínská pahorkatina (7A – 1C) náleží jihovýchodní části Opavské pahorkatiny. Je to pahorkatina plochá se střední výškou 259,1 m a středním sklonem 2°. Je zde typický periglaciální erozně denudační reliéf s příznačnými suchými a asymetrickými údolími a četnými stržemi. Tento podcelek zaujímá severozápadní část území (Demek et al., 1987).
V zájmovém území má podcelek Hlučínská pahorkatina zastoupen okrsek Kobeřická pahorkatina (7A – 1C – a). Jedná se o plochou pahorkatinu tvořenou sedimenty pleistocenního kontinentálního zalednění a sprašovými hlínami. Periglaciální reliéf je plochý, s plošinami a široce zaoblenými rozvodními hřbety. Suchá údolí jsou zde úvalovitá a neckovitá.
Druhým okrskem Hlučínské pahorkatiny je Vřesinská pahorkatina (7A – 1C – b). Tato plochá pahorkatina na sedimentech pleistocenního kontinentálního zalednění a sprašových hlínách je tvořená periglaciálním reliéfem s široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami, úvalovitými a neckovitými, často suchými, asymetrickými údolími. Četné jsou zde holocenní údolní a svahové strže (Demek et al., 1987)."

Součástí práce jsou tabulky o rozsahu cca 3,5 strany.
Důležité informace jsou tučně vyznačeny.