1.

Úvod

2.	Charakteristika území

3.	Geomorfologická charakteristika

4.	Geologická charakteristika

5.	Klimatologická charakteristika

6.	Botanická charakteristika

7.	Bonitonovaná půdně ekologická jednotka

7.1.	Příslušnost ke klimatickému regionu

7.2.	Hlavní půdní jednotka

7.3.	Kombinace sklonitosti a expozice

7.4.	Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy

8.

Závěr

9.	Obrazová příloha

"1. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
Sokolov leží v karlovarském kraji, 23 km západně od Karlových Varů v Sokolovské pánvi. Katastrální plocha města je 2290 ha, kód 752223, nadmořská výška 401 m.n.m.
Pozemek ohraničen z jihu soukromou zahradou, ze severu a východu je lemován lesoparkem a od západu veřejnou cestou pro pěší spojující hlavní průtah městem s vchodem do nemocnice.
Sonda byla vykopaná na soukromém pozemku o rozloze 216 m², který je v současné době využíván k pěstování ovocných stromů a keřů a travního porostu pro výrobu sena. Na vybrané části pozemku byl před mnoha lety umístěn kompost, nyní je zatravněn. Sklon terénu je zvlněný.

2. GEOMORFOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA
Sokolovsko patří ke krušnohorské soustavě České vysočiny vzniklé v období třetihor. Město Sokolov patří do Sokolovské pánve ležící v oblasti Podkrušnohorská hornatina.
V oligo-miocenní etapě došlo k rozdělení Podkrušnohorské pánve na dvě části a to severočeskou a spojenou chebsko-sokolovskou, které se dále vyvíjely samostatně. Tento vývoj byl spojen s vulkanickou činností.
Pánev je tvořena souvrstvím slojovým (prachy, jíly, uhelné jíly, meziložní sloj, svrchní vulkanogenní souvrství s tufy a vulkanity), dále Cypřišovým souvrstvím (do 180 m, bitumenní jíly, čankovské písky).

3. GEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA
Krušnohorské pohoří je tvořeno převážně z rul a svorů krušnohorského krystalinika s četnými vložkami odolnějších hornin z variských žul a žulových porfyrů, které na mnoha místech vystupují jako izolovaná skaliska.
Zdejší horniny jsou bohaté na kovonosné rudy, které se tu dříve hojně těžily – stříbro, cín, měď. Největší ložiska, dosud využívaná, jsou však ložiska hnědého uhlí.

4. KLIMATOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA
Sokolov leží v mírně teplé klimatické oblasti, vyznačující se mírnou zimou, mírnými teplotami a srážkami. Průměrná roční teplota je 6ºC, úhrn ročních srážek činí 700mm. Charakter klimatu zde nedává prostor pro větší rozvoj zemědělství.
Místy má krušnohorské klima již charakter oblasti chladné, průměrná roční teplota okolo 5ºC a úhrn srážek až 1000 mm za rok. Toto nevlídné klima často ovlivňuje také počasí v Sokolově. Absolutní teplotní maxima na Sokolovsku vystoupila až na 35ºC, minima poklesla na - 26ºC.
Sokolov leží v pánvi, je tedy přes celkové zlepšení ovzduší v posledních letech, nejvíce znečištěným místem této oblasti. Převládá zde západní a severozápadní proudění vzduchu.
Zdejší kraj neoplývá vydatnými zdroji podzemních vod – vyjma vod minerálních. Odvodňován je Sokolov řekou Ohře a Libockým potokem.

5. BOTANICKÁ CHARAKTERISTIKA
Pedologická sonda se nachází na soukromém pozemku, využívaném pro pěstování ovocných stromů a keřů, pod stromy je souvislý travní porost (lipnice hajní – poa nemoralis, jetel plazivý – triforium repens, jetel prostřední – triforium medium, lipnice roční – poa annua) místy prorostlý pozůstatky dřívějšího hospodaření (prvosenka vyšší – primula elatior, sněženka podsněžník – galanthus nivalis, pažitka pobřežní – allium schoenoprasum), při okajích pozemku a pod stromy (líska- corylus, smrk ztepilý – picea excelsa, jabloň – pyrus malus, hrušeň, třešeň – cerasus, ořešák královský – juglans regia) a keři (šeřík obecný – syringa vulgaris, rybíz – ribes, kalina – viburnun, ostružiník maliník – rubus idaeus) je vidět šťavel kyselý – ozalid acetosella a kopřiva dvoudomá – urtica dioica.
V bezprostřední blízkosti sondy se nachází, výše zmíněný, lesopark, jehož porost tvoří javor mléč – acer platanoides, lípa srdčitá – tillia cordata, bříza bělokorá – betula pendula, dále několik druhů dubu – quercus, podrost je tvořen především lipnicí, srhou, kopřivou a často zde vidíme vlaštovičník větší."

Zpracováno jako semestrální práce z předmětu Pedologie na Fakultě životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
Součástí práce jsou tabulky, fotografie a mapa, rozsah čistého textu činí cca 2 strany.
Některé přílohy v práci chybí.