1.

Úvod

2.

Kaizen

2.1	Kaizen a management

2.2	Gemba kaizen

2.3

Dům gemba

2.3.1

Standardy

2.3.2

Pět S: 5 kroků dobrého hospodaření

2.3.3

Muda

2.3.4

Viditelný management

2.4	Další systémy kaizen

2.4.1

Absolutní kontrola kvality (TQC/TQM)

2.4.2

Aktivity kroužků a malých skupin

2.4.3

Systém zlepšovacích návrhů

2.4.4

Úplná produktivní údržba

2.4.5

Realizace politiky

2.4.6

Právě včas (Just In Time)

3.	Charakteristika problému

3.1	Popis firmy Jiří Mynař – strojírenská výroba

3.1.1

Historie firmy

3.1.2

Organizační struktura firmy

3.1.3

Produkty firmy

3.1.4

Cíle firmy

3.1.5

Strategie firmy

3.2	Popis pracoviště

3.2.1

Ukázky z pracoviště

3.3	Ztráty a plýtvání na pracovišti – muda

3.4	Metodika zavedení 5 S

3.4.1

Přípravná fáze

3.4.2

Implementace 5 S

3.4.3

Vyhodnocení implementace

4.	Analýza situace a vyhodnocení získaných dat

4.1	Přípravná fáze workshopu

4.2	Implementace 5 S na základě stanoveného plánu a zhodnocení

4.3

Layout

4.4	Průzkum časových ztrát na pracovišti CNC strojů

5.	Doporučení a návrhy na zlepšení

5.1	Návrhy na zlepšení

6.

Závěr

7.	Přílohy (tabulky a fotografie)

"2 KAIZEN
Filosofie Kaizen je nejdůležitější pojem japonského managementu. Můžeme říci, že to je neustálé zdokonalování „všech“ a „všeho“ ve společnosti - snaha dělat věci lépe. Japonská strategie se liší od západoevropské právě v tomto přístupu. Zdokonalování se musí zúčastnit každý zaměstnanec. I ten, co je na nejnižší pozici. Protože i od něho vyžadujeme, aby přinášel přidanou hodnotu firmě. V západní Evropě se do inovací zahrnuje pouze management. Co se týká přístupu zdokonalení „všeho“, tak tím Kaizen myslí nejen výrobní procesy, ale také vztahy mezi zaměstnanci a vedením, marketingové postupy a dodavatelské vztahy. Technici v japonských továrnách jsou často varováni: „Žádný pokrok se nedostaví, budete-li všechno dělat vždy stejným způsobem.“ [1, str.18]
Kaizen je založen na týmovém přístupu, spolupráci ve věcech vícefunkčních. Například produkce nového výrobku. Spolupráce se týká oblasti vývoje, výroby a marketingu. Když tento přístup srovnáme se západem, tak vícefunkční činnosti jsou zde vnímány spíše jako řešení konfliktů.
Filosofie Kaizen samozřejmě ví, že nejdůležitější je uspokojit potřeby zákazníka. Tedy vše co firma dělá, by mělo vést ke spokojenosti zákazníka a k pravidelné návštěvnosti. Zákazník musí cítit kvalitu ve všech ohledech. To znamená, že kvalita musí být nejen ve výrobku, ale také ve službách, které se s výrobkem spojují.
Před ropnou krizí v 70. letech se světovému hospodářství velmi dařilo. Byla neskutečně velká poptávka po nových technologiích a produktech. To znamenalo rychlý vzestup inovací postavených na vysoké míře zisku. Rysy tohoto trhu byly charakterizovány především rychle se rozšiřujícími trhy, spotřebitelé se zaměřovali spíše na kvantitu nikoli na kvalitu. Výrobní faktory, zdroje se daly pořídit za nízké ceny. Vše bylo zaměřeno spíše na zvyšování objemu prodeje než na snižování nákladů. Po ropné krizi se nenávratně změnilo podnikatelské prostředí. Vzrostly prudce ceny materiálu, energie a pracovní síly, větší počet konkurence, zaměření na kvalitu, snižování hranic rentability a ještě rychlejší zavádění nových produktů než před krizí. Západní podnikatelé toto všechno nebrali příliš vážně, pak tedy bylo pro ně nehezkým překvapením, že japonských konkurentů je na trhu čím dál více.
Kaizen je střešní pojem skoro všech japonských praktik, které dosáhly v poslední době světové slávy. [1]"

Zpracováno na Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.
Součástí práce jsou fotografie, tabulky a schémata, rozsah čistého textu činí cca 29 stran.