1.

Úvod

2.	Perlorodka

2.1.	Vztah perlorodky a hostitele a požadavky na prostředí

2.2.	Rozmnožování

2.3.	Požadavky na kvalitu organogenního detritu

2.4.	Transfery a životaschopnost

2.5.	Výskyt perlorodky v České republice

3.	Perlorodka a pstruh obecný

3.1.	Povodí Blanice

3.1.1.

Perlorodky na Blanici

3.1.2.

Migrační bariéry pro pstruha

3.1.3.

Rybářské hospodaření a revíry

3.1.4.

Morfologie toku

3.1.5.

Ichtyologické odlovy

3.1.6.

Návrhy podpory populací pstruha obecného

3.2.	Povodí Teplé Vltavy

3.2.1.

Perlorodky na Teplé Vltavě

3.2.2.

Migrační bariéry pro pstruha

3.2.3.

Rybářské hospodaření a revíry

3.2.4.

Morfologie toku

3.2.5.

Ichtyologické odlovy

3.2.6.

Návrhy podpory populací pstruha obecného

3.3.	Povodí Malše

3.3.1.

Perlorodky na Malši

3.3.2.

Migrační bariéry pro pstruha

3.3.3.

Rybářské hospodaření a revíry

3.3.4.

Morfologie toku

3.3.5.

Ichtyologické odlovy

3.3.6.

Návrhy pro podporu populace pstruha obecného

3.4.	Povodí Rokytnice

3.4.1.

Perlorodky na Rokytnici

3.4.2.

Migrační bariéry pro pstruha

3.4.3.

Rybářské hospodaření a revíry

3.4.4.

Ichtyologické odlovy

3.4.5.

Návrhy pro podporu populace pstruha obecného

3.5.	Povodí Jankovského potoka

3.5.1.

Perlorodka na Jankovském potoce

3.5.2.

Migrační bariéry pro pstruha

3.5.3.

Rybářské hospodaření a revíry

3.5.4.

Morfologie toku

3.5.5.

Ichtyologické odlovy

3.5.6.

Návrhy podpory pro populace pstruha obecného

3.6.	Intenzita hospodaření versus početnost populace perlorodky říční na všech lokalitách

3.7.	Počet překážek versus početnost pstruha obecného na všech lokalitách

"Vztah perlorodka – hostitel a požadavky na prostředí
Hastie & Young (2001) udávají, že glochidie je hostitelsky velmi specifická a kompletní vývoj je možný pouze na atlantském lososu (Salmo salar) nebo na pstruhu obecném (Salmo trutta), a sice ve věku 0+, tedy potěr v 1. fázi po jejich vylíhnutí. Pstruh obecný je stále hojný i v řekách, kde již populace perlorodek vymizely, z čehož vyplývá, že pokles populace perlorodek je evidentně způsoben úhyny nastávajících brzo po parazitující fázi na hostiteli (Buddenseik, 1994), proto přítomnost či absence juvenilních jedinců perlorodky ukazuje stav a dlouhodobou životaschopnost populace. Hastie & Cosgrove (2001) jsou toho názoru, že populace perlorodek budou i nadále životaschopné a to hlavně díky tomu, že jejich vhodnými hostiteli jsou nemigrující populace pstruha obecného, a to zejména ve střední Evropě. Dospělí jedinci perlorodky říční zůstávají plodní i v organicky znečištěném prostředí (Buddenseik, 1994).
Studie Walkera (1993) také ukazuje, že v severozápadním Skotsku se snížila početnost mořských pstruhů, jelikož pstruh obecný je schopen produkovat daleko více jiker a tím došlo ke snížení plodnosti místních populací pstruhů, zejména v malých tocích. Hastie et al. (2000a) opět potvrzuje, že některé populace perlorodky v malých tocích skutečně vykazují známky sníženého napadení pstruhů. Pokud jsou využíváni jako hostitelé lososi, je nepotvrzené, že by perlorodčí populace mohly být méně zranitelné i když populace lososů přirozeně kolísají v jednotlivých letech. Ovšem to pro perlorodky není nijak ovlivňující, a to zejména vzhledem k reprodukční schopnosti, která může být více jak 80 let (Bauer, 1992). V severozápadním Skotsku by mohlo být zachráněno dlouhodobé přežití populací Margaritifera margaritifera při obnově populací lososů a mořských pstruhů (Hastie & Young, 2003).
Jak uvádí Geist et al. (2006), pstruh obecný byl shledán jako jediný vhodný hostitelský druh pro středoevropské populace perlorodky říční, ovšem Ziuganov et al. (1994) udává, že atlantský losos může hrát důležitou hostitelskou roli pro ostatní geografické regiony jako je například Rusko.
Tento autor je rovněž toho názoru, že interakce mezi glochidiemi perlorodek a lososovitými hostiteli není prostá forma parazitismu, jelikož glochidie jsou uchyceny jen po určitou nezbytnou dobu, nezpůsobují jim poškození a jako dospělí jedinci, fungující jako filtrátoři mohou být naopak pro pstruha obecného přínosní. Jak uvádí Young (1991), nebyly změny v populacích hostitelů lososovitých ryb považovány za závažný faktor způsobující pokles populací perlorodky říční za posledních 50 – 100 let."

Součástí práce jsou četné mapy, grafy a nákres, rozsah čistého textu činí cca 24 stran.