1.	Historie města

2.	Město Karviná

3.	Magistrát města Karviná

4.	Městské informační centrum

5.	Projekty v rámci regionálního rozvoje

5.1.	Rekonstrukce Regionální knihovny Karviná

5.2.	Cyklotrasa podél Olše z Karviné do Bohumína

5.3.	Rekonstrukce parku Boženy Němcové – loděnice

6.	Možnosti lepšího využívání informačních a komunikačních technologií

7.	Vlastní návrh (redesign webových stránek informačního centra Karviná)

"1. Historie města
I přesto, že na území Karviné bylo několik nálezu z mladší doby kamenné, založení města je datováno k roku 1268. Fryštát, který je dnes centrem byl původně samostatným městem a prvním nositelem městského práva, nyní však tvoří jednu z devíti městských částí Karviné.
Velký rozvoj městu přinesla jeho dobrá poloha, nacházelo se totiž na obchodní cestě z Uher do Pobaltí. Třicetiletá válka však nepřinesla Fryštátu, nic dobrého, mimo jiné bylo město až do roku 1648 obsazeno Dány a Švédy.
Nalezení obrovských ložisek černého uhlí ve 2 polovině 18. Století přineslo tomuto regionu nečekáný hospodářsky rozvoj. Počátkem 20. Století má tato oblast zásadní ekonomický význam pro celou Rakousko-Uherskou monarchii. Tehdejší majitelé panství – hraběcí rod Larisch-Mönnichů – měli významné postavení u císařského dvora a zastávali jedny z nejdůležitějších úřadů. Karviná se díky tomu stala předmětem mocenských a majetkových sporů po 1. světové válce a začátkem 2. světové války. Roku 1948, se sloučily obce Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město v jeden celek, který pojmenovali Karviná. Od pol. 19. století se začalo rozvíjet lázeňství založené na léčivé jodobromové vodě, která byla objevena díky hledání nových ložisek uhlí. První lázeňská sezóna byla zahájena již v roce 1867.

2. Město Karviná
Karviná je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Karviná se skládá ze 17 obcí, obce z rozšířených působností ze 4 obcí – Dětmarovic, Karviné, Petrovic u Karviné a Stonavy. Rozloha města Karviná je 347 km² a při sčítaní lidu v roce 2011 zde žilo 61 591 obyvatel. Podle výsledků tohoto sčítání se 8,5% obyvatel města hlásilo ke slovenské a 8% obyvatel k polské národnosti.

Karviná se nachází na severovýchodě České republiky v Ostravsko – Karvinské černouhelné pánvi, z čehož plyne dlouhodobá priorita těžebního průmyslu. Toto odvětví bohužel také dalo ráz zdejší krajině. V současné době, při ústupu těžby, je hlavním úkolem přebudování a rekultivace zdevastované krajiny. Přesto v Karviné najdeme přírodní rezervaci – vodní nádrž v Karviné Darkově (40 ha) – která by měla být v budoucnu využita pro rekreační a sportovní účely. Díky rovinatému terénu byla v Karviné vybudována jedna z regionálních cyklotras Euroregionu Těšínské Slezsko, která návštěvníkům umožňuje pohybovat se po obou stranách hranice.
Ve městě Karviné se dochovalo několik významných umělecko-historických památek soustředěných většinou na území městské památkové zóny. Svojí architektonickou krásou připomínají bohatou minulost i společenský a kulturní význam města. Jedná se především o Larischuv zámek z konce 18 století s přilehlým zámeckým parkem, kostel Povýšení sv. Kříže či kostel sv. Marka."

Součástí práce je několik fotografií a ilustrací o rozsahu cca 0,5 strany.