1.

Úvod

2.	Cíle práce

3.	Přehled poznatků z literatury

3.1	Význam vody

3.1.1

Voda jako významné rozpouštědlo

3.1.2

Voda jako geologický fenomén

3.1.3

Zásobování pitnou a užitkovou vodou

3.1.4

Voda a stabilita svahů (svahové deformace)

3.1.5

Voda a stavební objekty

3.1.6

Voda a zemědělská činnost

3.1.7

Voda a těžba surovin

3.1.8

Voda a energetika

3.1.9

Voda a kanalizace

3.1.10

Problematika povodní

3.2	Oběh vody a tvorba zásob podzemních vod

3.2.1

Voda v přírodě: oběh vody

3.2.2

Druhy podzemních vod

3.2.3

Hydrogeologická tělesa a struktury

3.2.4

Základní hydraulické vlastnosti horninového prostředí

3.2.5

Hydrogeologická charakteristika hornin

3.2.6

Hydrogeologické podmínky v ČR

3.2.7

Prameny a jejich vznik

3.2.8

Bilance tvorby zásob podzemních vod

3.3	Jakost vody a zákonitosti její změny

3.3.1

Požadavky na kvalitu pitné a užitkové vody

3.3.2

Přírodní faktory ovlivňující jakost podzemních vod

3.3.3

Antropogenní faktory ovlivňující jakost podzemních vod

3.4	Vyhledávání a oceňování podzemní vody

3.4.1

Kategorie hydrogeologického průzkumu

3.4.2

Části hydrogeologického průzkumu

3.4.3

Metody průzkumu

3.5	Jímání podzemní vody

3.5.1

Zásady jímání podzemní vody

3.5.2

Definice pojmů

3.5.3

Povolení ke zřízení studny

3.5.4

Ochranné pásmo

3.5.5

Klasifikace a druhy vertikálních jímacích objektů

3.5.6

Horizontální jímací objekty

3.5.7

Kombinované jímací objekty

3.5.8

Jímání pramenů

3.6	Výstavba jímacích objektů

3.6.1

Úprava okolí studny

3.6.2

Výběr místa

3.6.3

Zřizování studní

3.6.4

Vystrojení vrtané studny

3.6.5

Uvedení studny do provozu

3.7	Odběr vody ze studní

3.7.1

Domovní gravitační vodovody

3.7.2

Ruční čerpání vody

3.7.3

Čerpadla na motorový pohon

3.7.4

Automatické vodárny

3.8	Úprava podzemní vody

3.8.1

Odkyselování podzemních vod

3.9	Kontrola a udržování individuálních a veřejných studní

3.9.1

Technický stav studní v ČR

3.9.2

Kontrola stavu studní pro individuální zásobování vodou

3.9.3

Kontrola stavu veřejných nebo komerčně využívaných studní

3.9.4

Údržba studní

3.10	Stárnutí studní a jejich regenerace

3.10.1

Stárnutí studní

3.10.2

Regenerace studní

3.11	Ohrožení jakosti vody ve studních

3.11.1

Mikrobiologická a biologická kontaminace

3.11.2

Chemické znečištění

3.11.3

Dezinfekce studní

3.11.4

Povinnosti správců (vlastníků) studní a ochrana vodního zdroje

3.11.5

Ochrana podzemních vod

3.12	Hospodaření s podzemní vodou

3.12.1

Vazby povrchových a podzemních vod

3.12.2

Možnosti umělého doplňování podzemní vody

3.12.3

Prostředky umělého doplňování podzemní vody

3.13	Legislativní, technické a hygienické předpisy

3.13.1

Legislativní předpisy

3.13.2

Technické předpisy

3.13.3

Hygienické předpisy

3.13.4

Další související předpisy

4.	Praktická část

4.1	Úvod do problematiky

4.2

Metodika

4.2.1

Popis úlohy

4.2.2

Postup práce

4.2.3

Normální rozdělení

4.2.4

Modelování čerpacího pokusu v programu Modflow

4.2.5

Jacobova aproximační metoda: vyhodnocení výsledných dat

4.3

Výsledky

4.3.1

Výsledky statistického vyhodnocení

4.3.2

Výsledky matematického modelování (Modflow)

4.3.3

Výsledky Jacobovy aproximační metody

4.3.4

Porovnání statistických výsledků s výsledky matematického modelování

5.

Diskuse

6.

Závěr

7.	Přílohy (tabulky a nákresy)

"3.1.2 Voda jako geologický fenomén
Povrchová i podzemní voda aktivně působí na geologické struktury. Nejvýraznějším procesem, kterým povrchová tekoucí voda ovlivňuje své okolí, je vodní eroze. Velikost vodní eroze závisí na množství vody, spádu vodního toku a odolnosti hornin. Erozními činiteli při procesu vodní eroze jsou dešťové srážky a z nich vzniklý povrchový odtok. Vznik a průběh erozních procesů je ve většině případů vyvolán přívalovými srážkami, které jsou charakterizovány vysokou intenzitou, krátkou dobou trvání a malou zasaženou plochou. Tekoucí voda odnáší zvětraliny, rozrušuje horniny a vymílá koryto ve tvaru V. Touto činností vznikají koryta řek, říční údolí, kaňony, soutěsky, vodopády a meandry. Transport a sedimentace půdních částic způsobené vodní erozí mají mnohdy značně negativní důsledky. Splaveniny zanášejí přirozené i umělé vodní toky (plavební, odvodňovací, závlahové i jiné kanály), vodní nádrže a stavby na tocích. Dále zanášejí koryto toku a zmenšují jeho hloubku. Úroveň dna a s ní i hladina toku zvolna stoupá a postupně působí zamokření okolních pozemků. Koryto vyžaduje častější údržbu a čištění, což je jednak nákladné a jednak má negativní vliv na stabilitu a ekologickou funkci koryta. Silný zákal vody při erozních událostech negativně ovlivňuje oživení toku a snižuje kvalitu vody pro její další využití. Sedimentačními procesy vznikají říční terasy, nivy a delty. V některých případech může být dominantním erozním faktorem také povrchový odtok z tajícího sněhu (Dostál et al. 1996).
V geologických oblastech, které jsou tvořené vápencem (někdy i sádrovcem nebo dolomitem) dochází působením povrchové a podzemní vody (včetně podzemní eroze) ke vzniku krasových jevů. Dešťová a jiná povrchová voda obohacená o CO2 rozpouští vápenec na zemském povrchu, podél puklin proniká do hloubky, kde jeho rozpouštěním vznikají různé komíny, chodby propasti a jeskyně. Protéká – li jimi vodní tok, jsou tyto prostory dále rozšiřovány erozí. Všechny tyto jevy se nazývají krasové jevy primární (povrchové nebo podzemní), jako krasové jevy sekundární se označuje ukládání kalcitového sintru (krápníků aj.) v podzemí. Rozpouštění vápence pokračuje i v podzemí a jeho účinky jsou zesilovány erozní činností toků - evorzí a eforací.
Povrch krasových oblastí se vyznačuje nápadným nedostatkem povrchových toků (některé jsou jen dočasné), podzemní krasové toky často vytékají na povrch při okrajích krasových oblastí nebo tam, kde narazí na nějakou nerozpustnou překážku. Krasové prameny se nazývají vývěr nebo vyvěračka a z podzemí mohou vytékat někdy i celé řeky (Petránek & Čoupek 2007, online)."

Práce je ve formátu Acrobat Reader (*.pdf).
Součástí práce jsou četné grafy, tabulky, schémata, nákresy či mapy, rozsah čistého textu činí cca 135 stran.