1.	Neúspěch amerického korporačního managementu

2.	Spojené státy americké a Japonsko na rozcestí

3.	Směrem k větší konkurenceschopnosti americké ekonomiky

4.	Poznámky (= použité prameny)

"Snad nejslavnějším příkladem Japonského paradoxu byl případ, kdy Toyota oživila automobilovou továrnu v Kalifornii, která byla ve skutečnosti opuštěná firmou General Motors. Toyota se zavázala, že její management by mohl snížit své vlastní platy dříve než řadoví zaměstnanci požádají o dočasné ústupky během ekonomických změn.Tak Společnost Automobilových Pracovníků, akceptujíc tento závazek, povolila Toyotě zredukovat přes 26 strnulých pracovních kategorií na 4 široké klasifikace, a tím usnadnit pružné rozdělení úkolů mezi pracovníky. Mimoto stovky továrních dělníků a managerů podstoupily přeškolení v továrnách Toyoty v Japonsku a další dělníci pokračovali v rekvalifikaci týkající se nových pracovních úkolů.

Podobně v roce 1973, General Electric prodala sjednocenou, zhoršující se, speciální slitinovou továrnu v Michiganu firmě Hitachi Metal. Za méně než dva roky díky Hitachi Metal začala továrna úspěšně fungovat s využitím stávajících zaměstnanců i ředitele. Během krize v letech 1974-1976, Hitachi Metal poskytla účetní knihy k nahlédnutí Společnosti Automobilových Pracovníků a požádala zaměstnance, aby si vybrali mezi 20% snížením pracovních sil nebo 20%, dočasným snížením platu. Pracovníci byli ochotnější se vzdát části svých platů, jelikož byli navíc začleněni do spoluúčasti ve vývoji, ze kterého byli dříve vyloučeni.

Vyobrazení Japonského paradoxu může na druhé straně ukázat ve velké míře americkou průmyslovou základnu.28 Tyto obecné souvislosti prostupují skrz celý management, který ve spolupráci s prací obnovil sílu firem shledaných amrickou exekutivou jako neefektivní. Japonci jsou úspěšní díky jejich pochopení, že udržení dokonalé konkurenceschopnosti a produktivity může být dosaženo pouze dlouhodobými investicemi do automatizace a lidí a nikoliv krátkodobými nápravami, jako například únikem do zemí s nižšími platy. Japonci pochopili, že zavedení nových výrobních technologií je dobře situováno do zemí jako USA, kde vysoké mzdy také znamenají vysoce kvalifikovanou pracovní sílu.

Americké společnosti, přemísťujíc produkční možnosti do zahraničí, si dovolily snížit mzdové náklady, jenže v delším období se to ukázalo jako vlastní porážka. Na jedné straně je velmi dobrá komunikace mezi těmi, kteří vyvíjejí, kteří obchodují, nebo kteří vyrábějí produkty, jenže ti všichni zpozorní, když se výrobní možnosti stěhují do zahraničí. Kromě toho je stále nutné být v přímém kontaktu s požadavky trhu. Zámořské továrny, izolovány od jejich trhů, se staly méně citlivé na požadavky spotřebitelů. Pracovníci s nízkými platy ve vzdálené zemi nemohou očekávat stejný příspěvek od firmy jako zaměstnanci dobře seznámení s domácím trhem, povzbuzovaní firemním systémem odměn a kteří mají zájem na zvýšení celkové konkurenceschopnost společnosti."

Pozor na aktuálnost některých uvedených informací. Rozsáhlý soubor použitých pramenů.