1.	První středověké slohy

2.	Církev v raném středověku

3.	Vzdělanost

4.	Románský sloh

5.

Praha

6.	Zemědělství

7.	Řemeslná výroba

8.	Kolonizace

9.	Doplňující informace

9.1.	Románské hrady

9.2.	Vyšehradský kodex

9.3.	Kronika česká

9.4.

Němec

"První středověké slohy

Pozůstatky románského mostu na Vyšehradě

V období zhruba od roku 500 do roku 1000 v Evropě neproběhl rozvoj jednotného slohu, byly to spíše střety velkého počtu různých slohů, které začaly splývat teprve na konci tohoto období. Vzdělaní lidé žijící v klášterech považovali umění germánských kmenů za barbarské. Sami se obdivovali starověkým dílům a barbarské kmeny jim jejich úsilí o vzkříšení umění mařili neustálými válkami.
Merovejská Galie a Visigótské Španělsko byly ovlivněny Orientem. Karolinské umění francké říše navazovalo na antiku, využívalo latinu a snažilo se zvýšit vzdělanost. Navázalo na něj otonské umění.
Na středověkých obrazech se dá postřehnout, že se středověcí umělci naučili vyjadřovat to, co cítili. Nejdůležitější pro ně byla symbolika náboženských témat. Proto jsou jejich kresby abstraktní a symboly přehnané. Románské umění vzniká pod vlivem církve, je vyjádřením křesťanské víry, obraz je symbolem ideje. Umělci dodržovali obecně platná vyjadřovací schémata, pracovali podle vzorů.

Církev v raném středověku
Církev v raném středověku měla zásadní vliv na myšlení lidí, ovlivňovaných neustálým strachem a nejistotou. Církev vyžadovala formální plnění povinností, příkazů a zákazů, což odpovídalo i mentalitě tehdejšího člověka. Snažila se na umění srozumitelně vyjádřit výjevy z Bible.

Vzdělanost
Raně středověká vzdělanost se soustředila v klášterech, kde byla tzv. scriptoria, ve kterých se ručně psaly a iluminovaly knihy a mniši zde pěstovali i různá umělecká řemesla. S tímto obdobím je samozřejmě spjato učení církevních otců – patristika.

Románský sloh
O románském slohu u nás můžeme mluvit až po roce 1100, za jeho vrchol se pokládá druhá čtvrtina 13. století, kdy se začíná objevovat gotika. Stavebním materiálem je kámen. Stavby jsou těžké, málo členité, s klenbou valenou nebo křížovou bez žeber, mají silné zdi, malá okna a dveře a kulaté sloupy s krychlovou hlavicí. Typickými stavbami byly kostely (centrální – na půdorysu rovnoramenného kříže, kruhové = rotundy, podélné = baziliky), kláštery, hrady, městské domy.
Příklady: Přimda, Juditin most v Praze (12. st.), rotundy: sv. Longina, sv. Martina, sv. Vavřince, sv. Kříže, sv. Kateřiny ve Znojmě, na Řípu, Budeč; bazilika sv. Jiří na Pražském hradě, Spytihněvova bazilika, sv. Kříže, Strahovský klášter, bazilika v Tismicích (u Českého Brodu) a kostel sv. Jakuba u Kutné Hory."

Důležité informace jsou tučně značeny.
Součástí práce jsou ilustrace o rozsahu cca 0,5 strany.
Hesla rozšířená v doplňujících informacích jsou v textu zvýrazněna barevně a podtržením.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ