1.	České země po smrti Václava III.

2.	Jindřich Korutanský

3.	Jan Lucemburský

4.

Karel IV.

4.1.	Karel IV. do roku 1344

4.2.	Karel IV. římským králem

4.3.	Maiestas Carolina

4.4.	Založení univerzity

4.5.	Založení Nového Města pražského

4.6.	Karlův most

4.7.

Karlštejn

5.	Doplňující informace

5.1.	Eliška Přemyslovna

5.2.	Zrak Jana Lucemburského

5.3.	Praha caput regni

5.4.

Kurfiřti

5.5.

Karel IV.

5.6.	Karlovy ženy

5.7.	Pierre de Rosierre

5.8.	Sacrum roman imperium

5.9.	Matyáš z Arrasu

5.10.

Petr Parléř

"České země po smrti Václava III.
V srpnu 1306 byl na olomouckém hradě zavražděn poslední mužský představitel hlavní dynastické linie Přemyslovců – Václav III. Po jeho smrti reprezentovaly přemyslovský rod samé ženy. Na začátku září 1306 byl provolán králem Jindřich Korutanský, manžel Anny Přemyslovny, syn německého knížete Menharta. Krátce po jeho zvolení však zahájil útok na český trůn římský král Albrecht Habsburský, který ho chtěl získat pro svého syna Rudolfa. Albrecht prohlásil český stolec za léno spadlé říši a sobě přisoudil právo rozhodnout o budoucnosti trůnu.

Jindřich Korutanský
16. října 1306 byl králem zvolen Rudolf, poté následovala jeho svatba s vdovou po Václavovi II., Eliškou Rejčkou. V květnu 1308 byl zavražděn Albrecht Habsburský. Jindřich Korutanský se neprojevil jako dobrý král. Byl líný, bezradný a za jeho panování vládl v zemi neklid a nejistota. V listopadu 1308 byl římským králem zvolen Jindřich VII. Lucemburský. Ten po mnohých jednáních, která začala plánem opata Konráda, svolil ke sňatku svého syna Jana s Eliškou Přemyslovnou. Jindřich Korutanský byl na říšském sněmu ve Frankfurtu zbaven trůnu a 1. září 1310 se ve špýrském dómu konala svatba Jana Lucemburského s o čtyři roky starší Eliškou Přemyslovnou. Jan Lucemburský se stal českým králem a vládl přes pětatřicet let.

Jan Lucemburský

Kvůli odporu Jindřicha Korutanského musel Lucemburk při vstupu do Čech použít vojsko. Za pomoci svých spojenců pronikl s vojskem do Prahy a 3. prosince 1310 se jí zmocnil. Jindřichu Korutanskému byl umožněn čestný odchod ze země. Česká šlechta složila Lucemburkovi přísahu věrnosti. Krátce po jeho zvolení však na něj začala vyvíjet nátlak. Po Lucemburkově korunovaci vstoupil v platnost dokument, tzv. inaugurační diplom krále Jana, který zřetelně omezoval centrální královskou moc. Na základě inauguračního dekretu udělil král většinu dvorských úřadů skutečně českým pánům. Podkomořím a maršálkem se stal Jindřich z Lipé, nejvyšším komorníkem Petr z Rožmberka, kancléřem Jan Volek.
Jan Lucemburský chtěl získat otcovu říšskou korunu, ale další kandidáti – Ludvík Bavorský a rakouský vévoda Friedrich II. Sličný – měli mnohem větší šance na získání říšského trůnu a tak Jan na radu Petra z Aspeltu svou kandidaturu stáhl a svým kurfiřtským hlasem podpořil Ludvíka Bavorského; tím si získal jeho přízeň na řadu let. Kromě toho mu Ludvík odevzdal jako zástavu v náhradu volebních výdajů Chebsko."

Důležité informace jsou tučně značeny.
Součástí práce jsou ilustrace o rozsahu cca 1 strany.
Hesla rozšířená v doplňujících informacích jsou v textu zvýrazněna barevně a podtržením.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ