1.

Gotika

2.	Raná gotika u nás

3.	Vrcholná gotika u nás

4.	Pozdní gotika u nás

5.	Královská města

6.

Šlechta

7.	Vzdělanost

7.1.	Univerzitní vzdělání

7.2.	Gotické sochařství

7.3.	Gotická malba

7.4.	Rozvoj uměleckých řemesel

8.	Doplňující informace

8.1.

Václav

8.2.	Nové Město pražské

8.3.	Kamenný most

8.4.	Staroměstská mostecká věž

8.5.	Vladislav Jagellonský

8.6.

Móda

8.7.	Univerzita

8.8.

Malba

"Gotika
Gotika do Čech přichází po roce 1230, v období vlády Václava I. (vznikala ve Francii od pol. 12. století). Název zavedl v polovině 16. století G. Vasari z přezdívky pro „barbarské“ umění ve středověku mylně spojované s Góty, teprve v polovině 19. století byl výraz gotika použit jako ujasněné označení pro styl a epochu.

Raná gotika u nás
Raná gotika k nám proniká ve 30. letech 13. stol. a trvá zhruba do poč. 14. století, kdy Václavem III. roku 1306 vymírají Přemyslovci. Je ovlivněna cistercko-burgundskou gotikou, která se šířila z Burgundska stavebními hutěmi mnichů cisterciáků. K nejvýraznějším znakům lze zařadit: trojlaločný oblouk, náběžní štítky nad konzolami nebo hlavicemi přípor, ústupkové portály, talířové patky a prstence, velké okenní kružby.
Pro toto období je charakteristické organizované zakládání měst, hradů a klášterů a stavění mostů. Mezi nejstarší památky patří kapitulní síň kláštera v Oseku (kolem r. 1240), klášter a kostely klarisek Na Františku v Praze (po 1233), kostel sv. Bartoloměje v Kolíně (po 1261), opatský chrám premonstrátů v Teplé (1. čtvrt. 13.st.), zbytky opevnění a brány můžeme najít např. v Českých Budějovicích, Kolíně a Brně. Cisterciáci trvali i nadále na strohosti svých domů a svatyní, ale přijali zásadu odhmotnění, která je patrná ve Vyšším Brodu, ve Zlaté Koruně nebo v kapli královského hradu Bezděz (kolem r. 1275). V poslední třetině 13. st. byla postavena také Staronová synagoga, která je dnes nejstarší stojící synagogou v Evropě. Na poč. 2. poloviny 13. století vznikl náš nejstarší stojící most v Písku.

Vrcholná gotika u nás

Vrcholná gotika se rozvinula (v letech 1310-1419) v období panování Lucemburků. Přibližně po roce 1330 se vyvíjí odlišný český směr gotiky. Prosazuje se jednotný prosvětlený prostor, místo baziliky tak vzniká síňový prostor a dvoulodí, ubývá architektonických článků; žebra se zasekávají bez přípor a bez konzol do stěn nebo oblých sloupků. Místo uzavřených klenebních polí se objevuje klenba síťová parléřovského nebo milevského typu a z nich vytvořená klenba obkročná. K lomenému oblouku přibývá půlkruhový a segmentový, v jeho kružbách se objevují sférické trojúhelníky a čtyřúhelníky a plaménkové motivy.
Královská města se zakládají už jen ojediněle, např. 1348 Nové Město pražské. Stavějí se zděné měšťanské domy, radnice, kostely, mosty, hrady a na vsích tvrze. Jako příklad nástupu vrcholné gotiky lze uvést chrám kláštera v Sedlci u Kutné Hory (1280-1320). Toto období asi nejlépe reprezentují chrám sv. Víta a kaple Všech svatých (1370-1385) na Pražském hradě (huť Matyáše z Arrasu a Petra Parléře), kostel sv. Bartoloměje v Kolíně, kamenný Karlův most v Praze s mosteckou věží (od roku 1357), Hladová zeď či Emauzy."

Důležité informace jsou tučně značeny.
Součástí práce jsou ilustrace o rozsahu cca 0,5 strany.
Hesla rozšířená v doplňujících informacích jsou v textu zvýrazněna barevně a podtržením.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ