1.	Náboženská situace u nás na konci 15. století

2.	Povstání v Uhrách

3.	Spory mezi Rudolfem a Matyášem

4.	Rudolfův Majestát

5.	Matyáš císařem

5.1.	Spory o nástupnictví

6.	Počátek otevřeného nepřátelství

6.1.	Třetí pražská defenestrace

6.2.	Volba Fridricha Falckého králem

7.	Bitva na Bílé hoře

8.	Staroměstská exekuce

9.	Obnovené zřízení zemské

10.	Doplňující informace

10.1.

Rudolf II.

10.2.

Staroměstská exekuce

10.3.

Šlechta

"Náboženská situace u nás na konci 15. století
Na konci 15. století existovaly dvě církve: kališnická – hlásilo se k ní 70% a katolická. Jednota bratrská až do vydání Rudolfova majestátu stála mimo zákon a existovala v rozporu s kompaktáty. Katolíci a zemské úřady proti ní vydávali výnosy, zakazovali její činnost – např. svatojakubský mandát z roku 1502 nařizoval zavírání kostelů a pálení jejich knih. Někteří z katolické vrchnosti si bratří cenili pro jejich píli a chránili je.

Povstání v Uhrách

1604 Rudolf II. vyhlásil katolictví za jediné povolené náboženství v Uhrách, setkal se s negativní reakcí. Sedmihradský vévoda Štěpán Bočka (kalvinista) vedl povstání. Cílem povstání bylo posílení moci stavů a změnu náboženských poměrů. Bočka porazil císařskou armádu za pomoci Turků, dosáhl moravských hranic, česká šlechta s ním nechtěla nic mít pro jeho spojenectví s pohany. Byl zahnán českou hotovostí zpátky do Uher.

Spory mezi Rudolfem a Matyášem
Napjaté vztahy mezi Rudolfem a Matyášem vrcholí, Matyáš poštval proti Rudolfovi rakouské a uherské stavy, donutili ho přijmout vídeňský mír. Moravané na straně Matyáše, Češi proti, Rudolf jim slíbil, že vyjde vstříc jejich požadavkům. 1608 Rudolf přiznal vídeňský mír, vzdal se vlády nad Uhrami, Moravou a rakouskými zeměmi ve prospěch Matyáše, zůstaly mu Čechy, obojí Lužice a Slezsko.

Rudolfův Majestát
1609 vydal Rudolf Majestát na náboženskou svobodu, podle ustanovení je náboženství věcí každého člověka, jeho působnost se vztahovala na šlechtu, královská i poddanská města, nikdo nesměl být nucen ke katolictví ani k jiným vyznáním. K ochraně nekatolických vyznání byl vytvořen sbor 30 defenzorů (ochránců): 10 měšťanů, 10 rytířů, 10 panského stavu. Majestát byl zapsán do zemských desek a měl povahu zákona. Ve Slezsku si vynutili taky uznání obdobného Majestátu, v němž se výslovně povolovalo luteránství.

Matyáš císařem
Matyáš nastoupil 1612, přesídlil se z Prahy do Vídně, v Praze řídili zemskou vládu úředníci, došlo k posílení katolických aktivit."

Důležité informace jsou tučně značeny.
Součástí práce jsou ilustrace o rozsahu cca 1 strany.
Hesla rozšířená v doplňujících informacích jsou v textu zvýrazněna barevně a podtržením.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ