1.	Pokroková hnutí

2.	Vznik nových stran

3.	Kultura a vzdělanost

4.	Měnová soustava

5.

Výstavy

6.	Literatura

7.	Umělecké slohy

8.	Doplňující informace:

8.1.

Omladina

8.2.	Zemská výstava

8.3.	František Křižík

8.4.

Petřín

8.5.	Národní divadlo

8.6.	Josef Václav Myslbek

8.7.

Rudlfinum

"Dřívější politika byla záležitostí malé skupiny urozených, bohatých a vzdělaných. Po snížení daňové hranice (1882) došlo k nástupu maloburžoazie. Ta nejprve volí mladočechy, ale pak ohrožena socialismem a velkovýrobou se zaměřuje na nové cíle a dává vzniknout novým stranám.

Pokroková hnutí

Studenti uplatňují radikální smýšlení v pokrokových hnutích, kde raší nacionalismus a socialismus. Část pokrokářů a dělnické mládeže se seskupuje kolem časopisu Omladina, který je naladěn velmi útočně. V roce 1894 došlo k procesu s Omladinou, mylně považovanou za tajnou spikleneckou organizaci, 68 členů bylo uvrženo do vězení (mezi nimi např. Alois Rašín, František Soukup, Antonín Hajn, S.K. Neumann a další).

Vznik nových stran
Devadesátá léta se nesla ve znamení diferenciace stran, které se odtrhávaly od mladočechů. Roku 1899 vznikla odtržením od mladočechů agrární strana (představitelé: Karel Prášek, Stanislav Kubr, Emanuel Hrubý). Snažila se získat celý venkov, vydávala list Venkov, zakládala družstva a spolky. Opírala se o schopného Antonína Švehlu. Význam Strany konzervativního velkostatku postupně klesá. Její charakter je umírněně federalistický.
Sociální demokracie vznikla roku 1878 na pražském Břevnově. Na konci století ji reprezentovali F. Soukup a F. Modráček, před první světovou válkou Bohumír Šmeral. Minimálních úspěchů dosahovala Národní strana (staročeši). Roku 1903 umírá její předák F. L. Rieger, nahrazuje ho Albín Bráf. Naopak nejsilnější měšťanskou stranou se stala Národní strana svobodomyslná (mladočeši). Do roku 1901 ji vede Josef Kaizl, poté Karel Kramář a Alois Rašín. Roku 1897 mladočeši vítězí ve volbách, Kazimír Badeni je chce získat pro svou vládní koalici a proto vydává Badeniho jazyková nařízení (ta zaručují jednání v podacím jazyce i uvnitř úřadů). Ve vášnivé kampani Němci tento výnos odmítají a Badeni podává demisi. Badeniho nařízení jsou zrušena tzv. Svatodušním programem. Českou odpovědí je vlna demonstrací, během níž se ničí německé a židovské obchody.
Začátkem devadesátých let vyhlašuje papež cíl neodvracet se od současných problémů a uznává katolická dělnická hnutí. Český teolog Jan Šrámek vede Křesťansko-sociální stranu, na Moravě je lídrem Katolické strany národní Mořic Hruban."

Důležité informace jsou tučně značeny.
Součástí práce jsou ilustrace o rozsahu cca 1 strany.
Hesla rozšířená v doplňujících informacích jsou v textu zvýrazněna barevně a podtržením.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ