1.	Rozpad společného státu

2.	Vznik protektorátu

3.	Odpor vůči okupantům

3.1.	Manifestace

3.2.	Odbojové skupiny

4.	Atentát na Heydricha

5.	Protektorátní poměry

6.	Politické složky

6.1.	Národní souručenství

6.2.

Ekonomika

6.3.	Protektorátní společnost

7.	Protektorátní vlády

8.	Doplňující informace

8.1.	Josef Tiso

8.2.	Protektorátní smlouvy

8.3.	Mezinárodní den studentstva

8.4.	Reinhard Heydrich

8.5.	Politický život

"Rozpad společného státu
Na začátku roku 1939 došlo k rozpadu Česko-Slovenska. Počátkem března 1939 se situace na Slovensku vyhrotila v krizi. Luďáčtí fašističtí radikalisté začali spolupracovat s nacistickými emisary a agenty. Obě strany měly zájem na převratu na Slovensku a tím způsobeném rozpadu Česko-Slovenska. Ústřední vláda vyhlásila výjimečný stav, odvolala Tisovu vládu a vyslala na Slovensko armádu. V Čechách docházelo k nepokojům ze strany německé menšiny a českých fašistů, kteří chtěli využít krize. Vnitropolitický neklid posloužil Hitlerovi jako záminka k zásahu do vnitřních záležitostí. Dne 13.3.1939 navštívili Ďurčanský a Tiso Hitlera v Berlíně a o den později slovenský sněm vyhlásil samostatný slovenský stát.

Vznik protektorátu
Dne 14.3. prezident Hácha pod tlakem u Hitlera v Berlíně podepsal souhlas s okupací. Ráno 15.3. německé jednotky překročily hranice a obsadily české země. Na slabý odpor narazily jen v oblastech, kam ještě nedošel rozkaz nebránit se. Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava měl zaručovat autonomní a svébytný vývoj. Od prvních dnů okupace byla reakce české společnosti zásadně odmítavá a protiněmecká. Společnost musela čelit tvrdým podmínkám – přídělový systém, nálety spojenců na průmyslová centra, nucená práce v říši, udavačství, násilí, cenzura atd. Rozvinul se pasivní odpor: bojkot všeho německého, poslech vysílání zahraničního rozhlasu, šeptaná propaganda. Docházelo k veřejným projevům národní solidarity – v kinech, divadlech apod. V lidech se objevoval český nacionalismus a historismus, zajímali se o národní symboly.

Odpor vůči okupantům
Manifestace

Konaly se masové manifestace národní jednoty při poutních akcích: převezení Máchových ostatků na Vyšehrad, pouť na Říp, oslava Dne matek, pouť ke svatému Vavřinečku na Domažlicku. Od září 1939, kdy začala vlna zatýkání, se akce téměř zastavily. Dne 1. září se uskutečnila preventivní zatýkací akce „Albrecht der Erste“, během níž bylo zatčeno 3000 vedoucích představitelů kulturního a politického života.
Dne 28. října 1939 se masově demonstrovalo v Praze a dalších městech. Došlo ke střetu s okupační mocí, byl zabit dělník Václav Sedláček a smrtelně zraněn student medicíny Jan Opletal, zatčeno bylo dalších 400 lidí. Opletalův pohřeb se změnil v bouřlivý pochod Prahou s protiněmeckými hesly. Němci zareagovali terorem proti studentům. České vysoké školy byly uzavřeny, popraveno bylo bez soudu několik studentských funkcionářů, 1200 studentů bylo odvlečeno do koncentračních táborů."

Důležité informace jsou tučně značeny.
Součástí práce jsou ilustrace o rozsahu cca 1 strany.
Hesla rozšířená v doplňujících informacích jsou v textu zvýrazněna barevně a podtržením.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ