1.	Košický vládní program

2.	Národní fronta

3.	Zákonodárná činnost

4.

Parlament

5.	Odsun německého obyvatelstva

6.	Volby 1946

7.	Charakteristika stran

8.

Ekonomika

9.	Společenská situace

10.

Únor 1948

11.	Doplňující informace

11.1.

Zdeněk Fierlinger

11.2.

Košický vládní program

11.3.

Klement Gottwald

11.4.

Odsun Němců

11.5.

Volby

"První československá vláda na osvobozeném území byla jmenována 7.dubna 1945 v Košicích v čele se Zdeňkem Fierlingerem jako výsledek jednání londýnského a moskevského centra československého zahraničního odboje, které se uskutečnilo ve dnech 22. až 29. března 1945 v Moskvě. Moskevské a londýnské centrum měly mezi sebou mnoho sporů a nesrovnalostí, ale shodovaly se ve snaze o zajištění mocenských pozic a v nedůvěře k domácímu odboji, a proto v této vládě nebyl vůbec zastoupen domácí odboj.

Košický vládní program
Důležitým aktem této vlády bylo schválení tzv. Košického vládního programu ze dne 5. dubna 1945. V programu byla obsažena reforma politického systému ČSR, jehož součástí bylo omezení a zákaz pravicových stran (pro srovnání – před druhou světovou válkou asi polovina voličů v ČSR volila pravici), povoleny byly pouze Sociální demokracie, národní socialisté, lidová strana, slovenští demokraté, Komunistická strana Čech a Komunistická strana Slovenska. Rovněž se změnila koncepce československého státu, ustoupilo se od koncepce čechoslovakismu a přešlo ke koncepci národního státu Čechů a Slováků. Národnostní menšiny Němců a Maďarů měly být odsunuty (v případě Maďarů k tomuto kroku nedošlo) a majetek těchto lidí a kolaborantů nacistického režimu měl být vyvlastněn. Nová státní správa měla být vybudována na základě národních výborů. Také mělo dojít k pozemkové reformě a ke znárodnění majetku velkých podniků a bank. Součástí vládního programu byla i proklamace spojenectví se Sovětským svazem jako základ československé zahraniční politiky.
Ve vládě zasedli na základě parity za každou povolenou stranu 3 ministři. Zástupci komunistů ale pro sebe získali 6 (po 3 pro KSČ a KSS) nejdůležitějších ministerských křesel. Premiérem se stal Zdeněk Fierlinger (socdem, ale sympatizující s komunisty), místopředsedy vlády Klement Gottwald (KSČ) a Viliam Široký (KSS). V čele vlády stálo předsednictvo vlády, tvořené předsedou vlády a 5 náměstky (1 za každou stranu), které rozhodovalo o všech důležitých otázkách a prakticky bylo nad vládou i parlamentem.

Národní fronta
Na moskevských jednáních byla také vytvořena Národní fronta Čechů a Slováků ze zástupců všech povolených stran. Měla vyjadřovat národní jednotu jako princip poválečného politického života a případné politické problémy a rozpory se měly řešit na její půdě. Ve skutečnosti nebyla vnitřně pevná, komunisté uvnitř Národní fronty iniciovali vznik socialistického bloku (komunisté, sociální demokraté, národní socialisté), ale ani tento svazek nebyl pevný, spíše formální. Pomohl však komunistům oslabit možnost vzniku jednotné opozice proti nim. Pravomoci Národní fronty spočívaly hlavně v rozhodování o povolení vzniku nových či zákazu stávajících politických stran.
Co se týče vnitřní správy, byl u nás praktikován asymetrický model. Zatímco české země spravovala přímo vláda, tak na Slovensku byl nejvyšším orgánem sbor pověřenců (v jeho čele byl Gustáv Husák) a Slovenská národní rada (SNR), která měla vládní a výkonnou moc ve všem, co nebylo vyhrazeno ústřední vládě. Po vítězství slovenských demokratů ve volbách v květnu 1946 (viz. níže) na Slovensku byly pravomoci SNR a sboru pověřenců značně omezeny."

Důležité informace jsou tučně značeny.
Součástí práce jsou ilustrace o rozsahu cca 1 strany.
Hesla rozšířená v doplňujících informacích jsou v textu zvýrazněna barevně a podtržením.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ