1.

Úvod

2.	Historie domů na bázi dřeva

2.1.	Pravěké stavby - období od mladší doby kamenné do konce doby bronzové

2.2.	Vývoj dřevostaveb od počátku našeho letopočtu do současnosti

2.2.1.

Dřevěné konstrukce v Evropě

2.2.2.

Vývoj dřevěných staveb v Severní Americe

3.	Materiály používané v konstrukcích dřevostaveb

3.1.

Dřevo

3.2.	Materiály pro dřevostavby

3.2.1.

Řezivo

3.2.2.

Lepené lamelové dřevo

3.2.3.

Vrstvené dřevo

3.2.4.

Velkoplošné materiály na bázi dřeva

3.2.5.

Tepelné a zvukové izolace

3.2.6.

Fólie

3.2.7.

Hydroizolační materiály

3.3.	Spojovací prvky

3.3.1.

Dřevěné spojovací prvky

3.3.2.

Kovové spojovací prostředky

4.	Konstrukční systémy dřevěných staveb

4.1.	Charakteristika jednotlivých systémů dřevostaveb

4.1.1.

Srubové konstrukce

4.1.2.

Hrázděné konstrukce

4.1.3.

Sloupkové konstrukce

4.1.4.

Panelové konstrukce

4.1.5.

Prostorový konstrukční systém

4.1.6.

Skeletový systém

4.1.7.

Speciální a halové stavby

4.1.8.

Novodobé masivní konstrukce

4.2.	Porovnání způsobů výstavby jednotlivých konstrukčních systémů

4.2.1.

Způsoby výstavby sloupkových, srubových a panelových staveb

4.2.2.

Porovnání výstavby panelového a Two by Four systému

4.2.3.

Porovnání sloupkové a roubené konstrukce

4.2.4.

Porovnání pracnosti a časové náročnosti panelové a staveništní výstavby

5.	Současný vývoj dřevostaveb

5.1.	Výstavba domů na bázi dřeva v ČR

5.2.	Výstavba z pohledu ekologie, trvale udržitelného rozvoje a úspory energií

5.3.	Tepelně technické a energetické požadavky

5.4.	Dřevostavby jako nízkoenergetické a pasivní domy

5.4.1.

Pasivní domy

5.4.2.

Obálkové konstrukce nízkoenergetických a pasivních domů

5.4.3.

Okna nízkoenergetických a pasivních domů

5.4.4.

Větrání a vytápění pasivních domů

6.

Závěr

" 4.1. Charakteristika jednotlivých systémů dřevostaveb

4.1.1. Srubové (roubené) konstrukce
Název ,,roubené“ konstrukce je odvozen od slovesa roubit, tedy od technologie provedení styků. Sruby jsou dřevěné stavení sroubené z vodorovně kladených trámů či kuláčů a dnes se považují za nejstarší masivní stavby. V současnosti patří tyto stavby mezi atraktivní a působivé konstrukce pro bydlení, rekreaci i cestovní ruch.
Srubové stěny vznikají vodorovným vrstvením jednotlivých trámů z hraněného, polohraněného nebo nehraněného řeziva. Prostorová tuhost těchto staveb je zajištěna rohovými spoji, spojením vnitřních a obvodových stěn, výztuhami ostění v místě otvorů (okna, dveře) nebo spojením stropních nosníků s obvodovou stěnou. Rohové spoje prošly dlouhým vývojem a dnes jich známe celou řadu. Vyskytují se spoje se zhlavím (100 až 200 mm) i bez zhlaví. V minulosti se trámy spojovaly v rozích především plátováním. V současné době je nejčastěji používaným rohovým spojem takzvaný sedlový rohový spoj, umožňující sedání stavby v průběhu sesychání. Z kulatého průřezu klády se v místě rohového spoje vyrobí klín, který se jednoduše obkreslí, a rovné styčné plochy zajistí pozdější dokonalé utěsnění spoje. Dalším častým spojem je spoj na rybinu, a to buď jednostrannou nebo oboustrannou. Rybinovitým zaříznutím konce trámu se zamezuje posunutí trámů. Tento spoj se také nazývá tyrolský řez a je zajištěn vahou horních vrstev trámů. Třetím spojem, který se omezuje zpravidla na rekonstrukce starých objektů, je jednoduché či dvojité překampování. Homogennost roubené stěny, složené z kulatiny nebo z trámů, zabezpečují rohové styky a také ocelová táhla. Přesah v rohovém spoji jednak vytváří možnost podpory předsazených obvodových stropních trámů, jednak zakrývá případnou nepřesnost spoje a může se příznivě projevit v životnosti domu.
Jednotlivé trámy se také spojují v podélném směru. Používané systémy spojů srubů v ložní spáře jsou: spoj na tupo s výřezem tvaru V, spoj na pero a drážku, vložené pero, ozubený spoj, spojovací prostředek.

(obrázky)

Pro stavbu srubových domů je nejvhodnější smrk, ale dá se také použít jedle, borovice a modřín. Smrk má po vysušení lepší tepelně-izolační vlastnosti než ostatní dřeviny. Modřín je pro změnu odolnější vůči napadení dřevokaznými houbami a hmyzem.
Pro výrobu srubové stavby se po¬užívají jak klády a trámy o vysokém obsahu vlhkosti, tak i klády vysušené. Při použití vysušených prvků (12 až 15 %) je srub tvarově a objemově stálejší. Klády musí být zdravé (nenapadené dřevokazným hmyzem a dřevokaznými houbami) a kompletně zbavené kůry a lýka.

Rozdělení srubových staveb:
• Podle technologie výroby: řemeslně vyráběné srubové stavby
průmyslově vyráběné srubové stavby
• Podle uložení konstrukčních prvků:
vodorovně uložené konstrukční prvky
kombinace svislých a vodorovných konstrukčních prvků
svisle (vertikálně) uložené konstrukční prvky
speciální

4.1.1.1. Řemeslně vyráběné srubové stavby
Tyto stavby se vyrábí ručním způsobem přímo na staveništi. Každý trám (kláda) se musí samostatně opracovat. Staví se podle původní technologie s využitím novodobých materiálů (uměle vyrobené izolace, paměťové pásky, těsnící profily, tmely) a pomůcek.
Průměr klády použité pro řemeslně vyráběné srubové stavby je zpravidla větší než u průmyslově vyráběných srubů, většinou 25-70 cm, což se pozitivně odráží na tepelně-technických, protipožárních a akustických vlastnostech řemeslně vyráběných srubů."

Práce obsahuje tabulky, grafy a fotografie a nákresy. Čistý text je cca 57 stran.