1.

Úvod

2.	Sběratelství a počátky restaurování

2.1.	Medicejové jako první sběratelé

2.2.	Papežové a kardinálové v Římě

2.3.	Kolekce Izabely d´Este

3.	Restaurování antických soch v 16. a 17. století

3.1.	Sousoší Laokoóna

3.2.	Socha Herkula Farnese

3.3.	Asambláže antických soch

3.4.	Techniky restaurování

4.	Restaurování antických soch v 18. a 19. století

4.1.	Parthenónské mramory

4.2.	Techniky restaurování

5.

Závěr

6.	Obrazová příloha

"1. Sběratelství a počátky restaurování

Historie sběratelství začíná od 15. století, což ovšem neznamená, že by dříve nebyli sběratelé medailí, monet či obrazů, jako například Petrarka či Dondi ve 14. století, nebo ještě dříve ve 12. a 13. století pokladnice kostelů či císařů, zvláště byzantských, uloupených křižáky . Počátky sběratelství ve smyslu úcty k památkám pro jejich krásu či dokumentární hodnotu, jsou spjaty s obrozením humanismu a návratem k antickému vzorci dokonalosti.
„Rozdíl mezi sběratelstvím starověkým a novověkým ukázal E. Panowski ne jakožto v množství, ale v kvalitě. Novověké sběratelství se váže se vznikem historického uvědomění s odkrytím pojetí času, díky němuž byla postřehnutelná památka jako svědek zapomínané přešlost“ . Dalším aspektem byla specifická hodnota díla, jakožto hodnota estetická. Sbírky byly charakterizovány nejen počtem historických děl, ale také jejich exponováním a vizitkou politickou i společenskou. „Díla umění podléhaly aktualizaci v širokém slova smyslu, podobně jako fakty historické, uléhaly - díky historické interpretaci - svojské metamorfóze, stávajíc se lekcí pro současné i pro potomky“ .
Zájem o antické památky se šířil z Itálie ( Florencie, Řím) do Francie, Anglie a Německa. V 16. století se sběratelství stalo módou v celé Evropě. Mecenáši a sběratelé již nebyli jen patricijové, papeži a kardinálové, ale také právníci, lékaři, úředníci i samotní umělci. Umělecká díla hromadili nejen pro svoji prestiž, ale i z vášně po sběratelství . Přibližně na přelomu 16. a 17. století se objevují první veřejné aukce, poptávka starožitností roste vedle populárních výměn a nákupy mezi sběrateli a aby se trh se starožitnostmi plnil, započalo se systematické vyhledávání objektů v Itálii, Dalmácii a Řecku. Začíná se cestovat a konají se expedice. Ty vedly často k neočekávaným odkryvům, jež vymáhaly vysvětlení formou různých naukových textů směřující k vědě o sběratelství . Nenaplněný trh se starožitnostmi vedl také k rozšíření falsifikátů, a částečně se plnil díky kopiím o zredukovaných rozměrech, zejména masově produkované byly malé bronzy či rytiny."

Praktická část práce, na niž je v textu odkazováno, není jeho součástí.
Práce disponuje rozsáhlým poznámkovým aparátem. Součástí práce je množství fotografií, rozsah čistého textu činí cca 21 stran.