1.

Úvod

2.	Strategie řešení

2.1.	Strategie řešení: krátká základna

2.2.	Strategie řešení: dlouhá základna

3.	Měření elektronickým dálkoměrem

3.1.	Určení PSM

3.1.1.

Určení PSM Topcon GTS 300 + hranol Leica GPH 1P

3.1.2.

Určení PSM Topcon GTS 300 + hranol Zeiss EOS

3.1.3.

Určení PSM Topcon GPT 9001A + hranol Zeiss EOS

3.2.	Měření elektronickým dálkoměrem na krátké základně

3.3.	Měření elektronickým dálkoměrem na dlouhé základně

4.	Měření pomocí GNSS technologií

4.1.	GNSS měření na krátké základně

4.2.	GNSS měření na dlouhé základně

5.	Zpracování měření pomocí GNSS technologií

5.1.	Postup zpracování metody RTK

5.2.	Postup zpracování kinematické metody postprocessingem

6.	Výsledky GNSS měření na krátké základně

6.1.	Výsledky metody RTK na krátké základně

6.1.1.

Ukázka průběhu veličin v některých výběrových intervalech metody RTK na krátké základně

6.2.	Výsledky kinematické metody s variantou výpočtu PP_v1 na krátké základně

6.2.1.

Ukázka průběhu veličin v některých výběrových intervalech kinematické metody s variantou výpočtu PP_v1 na krátké základně

6.3.	Výsledky kinematické metody s variantou výpočtu PP_v2 na krátké základně

6.3.1.

Ukázka průběhu veličin v některých výběrových intervalech kinematické metody s variantou výpočtu PP_v2 na krátké základně

6.4.	Výsledky kinematické metody s variantou výpočtu PP_v3 na krátké základně

6.4.1.

Ukázka průběhu veličin v některých výběrových intervalech kinematické metody s variantou výpočtu PP_v3 na krátké základně

6.5.	Výsledky kinematické metody s variantou výpočtu PP_v4 na krátké základně

6.5.1.

Ukázka průběhu veličin v některých výběrových intervalech kinematické metody s variantou výpočtu PP_v3 na krátké základně

7.	Výsledky GNSS měření na dlouhé základně

7.1.	Výsledky RTK metody

7.1.1.

Ukázka průběhu veličin v některých výběrových intervalech metody RTK na dlouhé základně

7.2.	Výsledky kinematické metody s variantou PP_v1 na dlouhé základně

7.2.1.

Ukázka průběhu veličin v některých výběrových intervalech kinematické metody s variantou PP_v1 na dlouhé základně

7.3.	Výsledky kinematické metody s variantou PP_v2 na dlouhé základně

7.3.1.

Ukázka průběhu veličin v některých výběrových intervalech kinematické metody s variantou PP_v2 na dlouhé základně

7.4.	Výsledky kinematické metody s variantou PP_v3 na dlouhé základně

7.4.1.

Ukázka průběhu veličin v některých výběrových intervalech kinematické metody s variantou PP_v3 na dlouhé základně

7.5.	Výsledky kinematické metody s variantou PP_v4 na dlouhé základně

7.5.1.

Ukázka průběhu veličin v některých výběrových intervalech kinematické metody s variantou PP_v4 na dlouhé základně

8.	Porovnání metod měření

8.1.	Porovnání výsledků na krátké základně

8.1.1.

Porovnání EDM a základního souboru RTK na krátké základně

8.1.2.

Vzájemné porovnání GNSS metod na krátké základně

8.2.	Porovnání výsledků na dlouhé základně

8.2.1.

Porovnání EDM a základního souboru RTK na dlouhé základně

8.2.2.

Vzájemné porovnání GNSS metod na dlouhé základně

9.

Závěr

"3.2 Měření elektronickým dálkoměrem na krátké základně

Krátká základna byla měřena dálkoměrem Topcon GTS 300 na hranol Leica GPH 1P. Atmosférická data, tedy teplota a tlak vzduchu, byla změřena meteodatem Commeter a vložena do přístroje. Atmosférické korekce tak tedy byly počítány přímo v přístroji.
Aby se co nejvíce odstranili vlivy teplotního gradientu při měření, před zahájením měření se nechal přístroj na pilíři vytemperovat a po celou dobu byl zastíněn sluníkem.
Tímto způsobem byla krátká základna změřena ve dnech 9. a 10. 8. 2010. V každém dni byla základna měřena protisměrně z obou koncových bodů. V prvním dni z každého bodu pětkrát, druhý den šestkrát. Naměřené délky byly opraveny o rozdíl PSM, jak bylo zmíněno v předchozí kapitole. Výsledkem měření pomocí EDM na krátké základně je její šikmá délka získaná z aritmetického průměru ze všech měření a střední chyba jejího určení.
Šikmá délka SJV-JZ = 9,0887m, střední chyba určení šikmé délky mS = 0,0002m.
Zápisníky z měření jsou součástí příloh.

3.3 Měření elektronickým dálkoměrem na dlouhé základně

Dlouhá základna byla měřena elektronickými dálkoměry Topcon GTS 300 a Topcon GPT 9001A na hranol Zeiss EOS. Měření dlouhé základny bylo možné uskutečnit pouze za specifických atmosférických podmínek. Z tohoto důvodu byla dlouhá základna měřena ve dne pod zataženou oblohou a v noci. Měření probíhalo v etapách po 1 hodině a v každé etapě byla délka zaměřena pětkrát až šestkrát.
Před měřením v každé etapě byly oba přístroje vytemperovány a opět zakryty sluníkem, který však tentokrát sloužil jako ochrana před mírným deštěm.
Atmosférické údaje byly registrovány na každém z koncových bodů. Zároveň s těmito hodnotami byl registrován také čas. Výsledné hodnoty atmosférických údajů byly získány jako aritmetický průměr hodnot na obou koncových bodech ve stejný čas. Atmosférické korekce byly tedy dopočítány dodatečně v softwaru Microsoft Excel podle vzorce:

Tento vzorec je uveden v manuálu k oběma použitým dálkoměrům. Do vzorce je tlak P nutné zadávat v mmHg. Pro převod hPa, ve kterých byl atmosférický tlak registrován, byl použit vztah: 1hPa = 0,75006mmHg z matematicko-fyzikálních tabulek. Výsledná délka L se tak tedy vypočte ze vztahu: L = l(1 + Ka), kde l je naměřená délka. Tento vzorec je taktéž uveden v manuálu k přístrojům. Před zavedením atmosférických korekcí byly naměřené délky opraveny o rozdíl PSM.
Po zavedení korekcí byly vypočteny etapové průměry měřených délek. Průměrné délky pak byly převedeny do roviny zobrazení pomocí programu Groma 8.
Výsledkem měření dlouhé základny pomocí EDM je její šikmá délka a střední chyba určení této délky. Tyto výsledky byly získány ze všech měření oběma dálkoměry.
Zápisníky měření jsou součástí příloh."

Součástí práce jsou četné grafy, tabulky nebo fotografie, rozsah čistého textu činí cca 8 stran.
Práce neobsahuje přílohy.