1.

Úvod

2.	Rešeršní část

2.1.	Polypropylen

2.1.1.

Chemické složení a struktura

2.1.2.

Výroba polypropylenu

2.1.3.

Vlastnosti polypropylenu

2.1.4.

Použití

2.2.

Vlákno

2.2.1.

Geometrické vlastnosti vláken

2.2.1.1.

Délka vláken

2.2.1.2.

Jemnost vláken

2.2.1.3.

Průměr vláken

2.2.1.4.

Cirkularita

2.2.1.5.

Ovalita

2.2.1.6.

Tvarový faktor

2.2.1.7.

Měrný povrch

2.2.1.8.

Štíhlost

2.2.1.9.

Zobloučkování (navlnění)

2.2.2.

Mechanické vlastnosti vláken

2.2.3.

Vliv podmínek testování na průběh a výsledky mechanických vlastností

2.2.3.1.

Klimatické podmínky

2.2.3.2.

Upínací délka

2.2.3.3.

Rychlost zatěžování (deformace)

2.2.3.4.

Předpětí

2.3.	Vlákenný svazek

2.3.1.

Ideální svazek

2.3.2.

Geometrické vlastnosti vlákenného svazku

2.3.2.1.

Jemnost svazku

2.3.2.2.

Počet vláken ve vlákenném svazku

2.3.3.

Mechanické vlastnosti vlákenného svazku

2.3.3.1.

Využití pevnosti a tažnosti svazků podle B. Neckáře

2.3.3.2.

Pevnost svazků podle N. Pana

2.4.

Příze

2.4.1.

Geometrické vlastnosti přízí

2.4.1.1.

Jemnost

2.4.1.2.

Zaplnění

2.4.1.3.

Průměr

2.4.1.4.

Poměrná jemnost

2.4.1.5.

Zákrut

2.4.1.6.

Šroubovicový model příze

2.4.1.7.

Intenzita zákrutu

2.4.1.8.

Zákrutový koeficient

2.4.1.9.

Charakteristiky uspořádání vláken v přízi

2.4.1.10.

Nestejnoměrnost

2.4.1.11.

Chlupatost

2.4.2.

Mechanické vlastnosti přízí

2.4.3.

Metody predikce pevnosti přízí

2.4.3.1.

Predikce pevnosti přízí podle A. N. Solověva

2.4.3.2.

Predikce pevnosti přízí podle B. Neckáře

2.4.3.3.

Predikce pevnosti přízí podle N. Pana

2.4.4.

Predikce pevnosti bavlněných přízí

2.4.5.

Predikce pevnosti syntetických přízí

2.5.	Teoretická úvaha

3.	Experimentální část

3.1.1.

Použité výrobní zařízení

3.2.	Vlastnosti vláken

3.2.1.

Délka vláken

3.2.2.

Jemnost vláken

3.2.3.

Tahové křivky

3.2.3.1.

Příprava vzorků

3.2.3.2.

Klimatické podmínky

3.2.3.3.

Měření

3.2.3.4.

Vyhodnocení

3.2.4.

Celkové vyhodnocení naměřených vlastností vláken

3.3.	Vlastnosti vlákenných svazků

3.4.	Vlastnosti přízí

3.4.1.

Zaplnění příze

3.4.2.

Výpočet parametru materiálu a technologie M

3.4.3.

Průměr příze

3.4.4.

Koeficient počtu vláken

3.4.5.

Počet vláken

3.4.6.

Pevnost příze

3.4.7.

Porovnání predikce vlastností PP a bavlněných přízí

4.

Závěr

"1. Rešeršní část
V této kapitole je popisována chemická struktura, výroba, vlastnosti a použití polypropylenu. Dále jsou uvedeny definice základních a mechanických vlastností vláken, vlákenných svazků a přízí. U vlákenných svazků jsou navíc popisovány metody predikce pevnosti svazku vláken a u přízí metody predikce pevnosti přízí a jejich vyjádření pro 100 % bavlněné a syntetické příze. Jsou zde uvedeny i vlivy podmínek testování na průběh a výsledky mechanických vlastností.
1.1 Polypropylén
Polypropylenová vlákna (obr. 1) se poprvé začala vyrábět na sklonku čtyřicátých let minulého století. Giulio Natta s využitím Zieglerových katalyzátorů propracoval roku 1954 výrobu izotaktického polypropylenu. Polypropylén vzniká polymerací propylénu (vedlejší produkt ropných rafinérií), za přítomnosti katalyzátorů a při pečlivé kontrole tlaku a teploty. Při výrobě polypropylénu bylo použito stereospecifické polymerace, při které se tvoří polymer s určitým prostorovým uspořádáním za pomocí katalyzátorů, které se nejčastěji používají v kombinaci TiCl4 a Al(C2H5)3 [3], [4].
1.1.1 Chemické složení a struktura
Polypropylenový řetězec je tvořen uhlíkovými atomy, kde každý druhý atom nese metylovou boční skupinu (CH2=CH-CH3). Podle umístění metylové skupiny
(-CH3) v prostoru, vznikají tyto základní struktury polypropylénu:
1) Izotaktická (všechny -CH3 skupiny, jsou nad nebo pod rovinou).
2) Syndiotaktická (pravidelné střídání -CH3 skupiny nad a pod rovinou).
3) Ataktická (nepravidelné uspořádání -CH3 skupiny).
4) Stereoblokové (střídání části izotaktické s částmi ataktickými).
V konečném produktu jsou zastoupeny všechny struktury. Nejlepší vlastnosti má polymer izotaktický, chová se jako typický krystalický polymer. Ataktický polypropylén vykazuje vysokou plastickou deformaci při nízkém napětí, tečení za studena, vysokou rozpustnost a nízkou tepelnou odolnost [4], [6].
1.1.2 Výroba polypropylénu
Polypropylén je vyráběn diskontinuální nebo kontinuální polymerací při 80 C a tlaku
3 MPa. U diskontinuální výroby se používá nebo nepoužívá rozpouštědlo monomeru (např. heptan, benzín, apod.). Čistý propylén polymeruje v prostředí interního plynu a suchého rozpouštědla (např. heptanu). V reaktoru se pak sníží tlak, rozpouštědlo se odfiltruje a polymer se izoluje ve formě prášku, protože se použitím rozpouštědla nerozpouští. Katalyzátor se rozloží alkoholem, dále se polymer propláchne vodou a suší. Jako koagulační lázně lze při mokrém zvlákňování použít alkoholu či acetonu. Pro zpracování polypropylénu se používá zvlákňování z taveniny. Před zpracováním je třeba polypropylén upravit, přidáním vhodného barviva a světelného a tepelného stabilizátoru. Polypropylén lze zpracovávat vstřikováním, vytlačováním, žárovým stříkáním, nanášením prášku nebo lisováním.
Polypropylenová stříž je vyrobena technologií zvlákňování s taveniny za použití granulátu. Pro zlepšení zpracovatelských vlastností se na vlákno nanáší aviváž. V základu výroby mají vlákna bílou barvu, proto se pro výrobu barevných vláken přidávají ke granulátu pigmentové barviva.
Modifikovaným typem jsou vlákna, která se vyznačují stabilitou proti UV záření, nehořlavostí, antistatickou atd. Požadovaných vlastností se dosahuje přidáním k PP granulátu koncentrátu na polypropylenovém nosiči zajišťující požadovanou modifikaci [4], [6] a [7].
PP vlákna se vyrábějí ve formě monofilu (jedno syntetické nekonečné vlákno), multifilu (více syntetických vláken) a stříže (vlákna o určité délce). Polypropylenová stříž může být různé jemnosti, délky střihu a s různým počtem obloučků [8]."

Součástí práce je množství grafů, tabulek a schémat, rozsah čistého textu činí cca 51 stran.
Práce neobsahuje přílohy.