1.

Úvod

2.	Hemodialýza

3.	Mimotělní oběh krve

4.	Dialyzátor

5.	Dialyzátorový obvod

6.	Typy dialýzy

6.1.	Akutní hemodialýza

6.2.	Chronická hemodialýza

6.3.	Peritoneální dialýza

7.	Konzervativní terapie

8.

Závěr

"Dialyzátový obvod
Tento obvod zahrnuje jak přípravu roztoku, tak jeho průtok dialyzátorem. Dialyzát je připravován smíšením firemně nebo v lékárně připraveného koncentrovaného roztoku hydrogenuhličitanu sodného s upravenou vodou. Je velmi důležité, aby dialyzační roztok obsahoval elektrolyty přibližně ve stejné koncentraci, jaká se nachází v plazmě, a mít správné pH, aby nebyla narušena acidobazická rovnováha pacienta. Zároveň přidáním některých iontů, především K+ a Ca2+, (opět pomocí preformovaných firmou dodávaných roztoků) lze korigovat iontové dysbalance. Do dialyzátu může být přidána glukóza a to paradoxně u pacientů, kteří jsou diabetiky 1. typu, protože u nich hrozí během dialýzy hypoglykémie (vlivem samotné dialyzace, ale i dávkování inzulinu, které je sice pro pacienta normální, ale příjem glukózy je nižší). Během procesu je důležité kontrolovat a udržovat konstantní teplotu. Spotřeba dialyzátů při 4 – 6 hodinové hemodialýze je asi 150 litrů.

Typy dialýzy

Akutní hemodialýza
Akutní dialýza se používá u náhlých stavů, kde tělo pacienta není samo schopno očistit se od endogenních nebo exogenních toxických látek, objemu tekutiny nebo iontů. Mezi indikace k akutní dialýze patří tyto stavy:
• akutní selhání ledvin – například rychle progredující glomerulonefritida (RPGN)
• hyperkalemie > 6 mmol/l, kterou není možné zvládnout konzervativní terapií
• hypekalcemie > 3,5 mmol/l
• hyperurikemie > 1000 μmol/l
• nekorigovatelná metabolická acidóza, pH < 7,1
• hyperhydratace se srdečním selháváním
• oligourie trvající déle než 3 dny
• intoxikace – ethylenglykol (fridex – nemrznoucí směs), lithium, paralen, jed muchomůrky zelené (nejjedovatější houba v našich podmínkách)

Chronická hemodialýza
Chronická hemodialýza se používá u pacientů, kteří se obvykle přes chronickou insuficienci ledvin dobrali k renálnímu selhání (stádium 5 dle K/DOQI), tudíž stavu, kdy ani při dodržení bazálních podmínek není jejich tělo schopno zbavit se přebytečných metabolitů, objemu tekutin a korigovat vnitřní prostředí (pH, ionty). Pacienti dochází na dialýzu obvykle 3× krát týdně, dialyzují se 4–6 hodin. Z cévních přístupů je preferován arteriovenózní shunt mezi a. radialis a v. cephalica. Pokud je kontraindikován (srdeční selhávání), používá se centrální žilní katetr do v. jugularis. Tato léčba je doživotní nebo do transplantace ledviny.
Indikace k dialýze (u diabetiků dříve):
• urea > 30 mmol/l
• kreatinin 600–800 μmol/l
• clearance kreatininu < 0,25 ml/s
Onemocnění, která vedou k hemodialýze jsou:
[1] diabetická nefropatie
[2] hypertenzní nefropatie
[3] chronické glomerulonefritidy
[4] rychle progredující glomerulonefritida (RPGN) – když dosáhne ireverzibilních fibrotických změn"

Zpracováno jako semestrální práce na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně.
Součástí práce jsou ilustrace o rozsahu cca 1 strany. Důležité pojmy jsou tučně značeny.
Značné části práce jsou volně dostupné na internetu.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ