0

Úvod

1	Úvod do problematiky

1.1	Definice zrakového postižení

1.2	Klasifikace zrakového postižení

1.3	Základní pojmy

1.4	Vymezení stupňů zrakového postižení

1.5	Vědy spojené se zrakovým handicapem

1.6	Nejčastější mýty společnosti o zrakovém postižení

2	Zrakový handicap v historii

3	Úvod do oftalmologie

3.1	Nejčastější oční vady

3.2	Frekvence očních onemocnění u dětí ve věku 0,5 – 5 let

3.3	Etiologie vrozených očních vad a primární prevence

3.4	Ukazatele zrakového postižení

4	Dítě a rodina

4.1	Základní specifika vývoje dítěte

4.2	Reakce rodiny na narození zrakově postiženého dítěte a jejich fáze

4.3	Typické problémy rodiny

4.4	Vhodné a nevhodné výchovné přístupy rodičů

5	Předškolní výchova dítěte se zrakovým postižením

5.1	Mateřské školy

5.2	Speciální mateřské školy

5.3	Domácí péče

6	Sociální instituce a organizace

6.1	Instituce v Praze

6.2	Speciálně pedagogická centra

6.3	Střediska rané péče

7	Metody sociální práce

7.1	Zásady komunikace s dítětem se zrakovým postižením

7.2	Návštěvy v rodinách

7.3	Rodičovská setkání a pobyty

7.4	Hry pro děti se zrakovým postižením

7.4.1

Hry zaměřené na rozvoj prostorové a sluchové orientace

7.4.2

Hry zaměřené na rozvoj hmatu

7.4.3

Sebeobslužné hry

7.5	Zraková stimulace

7.6	Arteterapie

7.7	Videotrénink interakcí

8	Sociální pracovníci a jejich role

8.1	Role pracovníků při práci s dětmi se zrakovým postižením

8.2

Supervize

9	Kompenzační pomůcky a podpůrné hračky

10	Úprava bytu a osvětlení

10.1	Zásady správného osvětlení

11	Sociálně právní minimum

11.1	Mimořádné výhody

11.2	Dávky sociální péče

11.3	Rehabilitační a kompenzační pomůcky

12	Praktická část - sociologický výzkum

12.1	Projekt sociologického výzkumu

12.1.1

Teoretická část

12.1.2

Metodická část

12.1.3

Plán výzkumu

12.2

Dotazník

12.3	Závěrečná zpráva

13

Závěr

"1.2 Klasifikace zrakového postižení
Zrakové postižení klasifikujeme dle několika faktorů, kterými jsou: věk postiženého, doba vzniku a délka trvání zrakového postižení, etiologie neboli příčina zrakového postižení a v neposlední řadě i stupeň a typ zrakového postižení.
a) dle věku:
1. Předškolní věk
2. Školní věk
3. Dospělost
b) dle doby vzniku:
1. Vrozené
a. Prenatální
b. Perinatální
c. Postnatální
2. Získané
c) dle délky trvání:
1. Dočasné
a. Krátkodobé
b. Dlouhodobé
c. Cyklické
2. Trvalé
d) dle etiologie:
1. Orgánové
2. Funkční
3. Ametropie
e) dle typu:
1. Postižení šíře zorného pole
2. Narušení zrakové ostrosti
3. Poruchy barvocitu
4. Okulomotorické obtíže
5. Potíže se zpracováním zrakových
podnětů
f) dle stupně:
1. dělení
a. Střední slabozrakost
b. Silná slabozrakost
c. Těžce slabý zrak
d. Praktická nevidomost
e. Úplná nevidomost
2. dělení
a. Nevidomí
b. Osoby se zbytky zraku
c. Slabozrací
d. Osoby s binokulární poruchou

1.3 Základní pojmy
Abychom se dostatečně orientovali v oftalmopedii, ale také v oftalmologii, je pro nás důležité vysvětlení vybraných základních pojmů týkajících se zrakového postižení pro účely této absolventské práce. Tyto vybrané definice se týkají fyziologické stránky zrakového postižení. Patologické úrovni se budeme věnovat v kapitolách o očních vadách.

Zrak
Je jedním ze základních smyslů, který nám umožňuje vnímat a vyhodnocovat světelné podněty a získávat tak informace o okolním světě. Ke zrakovému ústrojí patří oko, zrakový nerv, zraková dráha a příslušné části mozku vč. oblasti týlního laloku. Oko nám zprostředkovává až tři čtvrtiny ze všech lidských vjemů.

Zrakový nerv
Zrakový nerv se v anatomii řadí k hlavovým nervům a je charakteristický tím, že obsahuje nervová vlákna, která vedou ze sítnice až do zrakových center v mozku. Patří do centrální nervové soustavy.

Zraková dráha
Je tvořena nervovými buňkami a jejich vlákny. Laicky řečeno, jedná se o nervové propojení oka s mozkem prostřednictvím nervových buněk.

Zrakový vjem
Vzniká pomocí světelných paprsků, které po odrazu od sledovaného objektu vstoupí do oka přes optickou soustavu až do sítnice. Hlavní struktury, kterými prochází světelný paprsek na své cestě k sítnici jsou: rohovka, čočka a sklivec. Rohovka je nejcitlivější tkání v lidském těle a je jakýmsi obalem oka. Čočka patří mezi optický systém oka, jejíž hlavní vlastností je průhlednost. Průhlednost čočky však klesá věkem. Největší částí lidského oka je sklivec, který je z 98 % tvořen vodou. Jde oprůhlednou rosolovitou v hmotu, v níž je umístěna čočka.

Sítnice
„Sítnice je vlastním orgánem zraku. Je to tenká vrstva, která zevnitř pokrývá oční stěnu. Sítnice funguje jako film ve fotoaparátu. Zachycuje obraz a zrakovým nervem jej posílá do zrakových center v mozku.“ (http://www.lexum.cz/co-je-sitnice.php)

Vidění
Rozlišujeme vidění centrální, kterým vnímáme detaily a barvy a vidění periferní, které nám umožňuje vnímat prostor a orientovat se v něm. Zvláště tyflopedie ještě vymezuje vidění excentrické neboli mimomakulární. Je typické tím, že se okem díváme vedle toho, co opravdu chceme spatřit. Excentrické vidění se dá cvičit a je relevantní zvláště pro osoby se zbytky zraku, protože ti většinou ztrácí centrální a periferní vidění, ale toto jim většinou zůstává. Existuje také binokulární vidění, které je fyziologickou vlastností. Jde o vlastnost oční soustavy, která tkví v tom, že jsou obě oči používány společně. Nakonec zmíníme i tzv. skotopické a fotopické vidění. V pořadí prvně uvedené vidění vyjadřuje noční vidění oka adaptovaného na tmu, které nedokáže rozlišit barvy, kdežto fotopické vidění je vidění za jasného světla a lze při něm dobře rozeznávat barvy.

Zraková ostrost
Odborně užívanou zkratkou ZO se rozumí zraková ostrost neboli vizus. Jde o rozlišovací schopnost identifikovat dva co nejblíže ležící body jako dva oddělené objekty. To znamená, že tyto objekty nesplývají v jeden, nýbrž je oko schopné je od sebe rozlišit. Tzv. akomodace je vlastně schopnost zaostření oka.

Zorné pole
Zjednodušeně řečeno: zorné pole vyjadřuje prostor, kam naše oči dohlédnou
bez toho, abychom otáčeli hlavu."

Práce obsahuje tabulky a grafy. Čistý text je cca 48 stran.