"1.2.2 Rozšíření v ČR
1.2.2.1 Historické rozšíření
Rorýs obecný na našem území hnízdil v minulosti ve větším množství; od roku 1989 do roku 2003 došlo k poklesu počtu hnízdících párů až o 45 %.
1.2.2.2 Recentní rozšíření
Rorýs obecný hnízdí v ČR v počtu 60 000 – 120 000 párů (2003). Nepřesnost odhadu je způsobena tím, že rorýs se převážně zdržuje ve vzduchu, kde je sčítání počtů obtížné. Při hnízdění zalétá do hnízda pouze v dlouhých časových intervalech, což sčítání dále stěžuje.
Rorýsi hnízdí především ve městech, kde využívají různých otvorů ve stavbách. Hnízdění ve skalních dutinách nebo dutinách stromů je vzácné.
1.3 Biologie a ekologie druhu
1.3.1 Nároky na prostředí
Rorýsi v minulosti hnízdili především v přírodním prostředí, v dutinách ve skalách, ve skalních rozsedlinách a stromových dutinách. S postupující urbanizací se však jejich chování změnilo, dnes je jejich hnízdění jednoznačně spojeno s umělým prostředím vytvořeným člověkem. Rorýsi dnes převážně (95 %) hnízdí v dutinách fasád domů (větrací průduchy), v podstřešních větracích otvorech, v dutinách vzniklých vypadáváním zdiva a podobných. Tato změna životního prostředí je nejmarkantněji patrná v průběhu posledních dvou století, poněvadž dříve bývaly domy přízemní či jednopatrové, což je pro hnízdění rorýsů příliš malá výška. Asi nejlépe změnu životního způsobu z přírodního na umělé, člověkem vytvořené prostředí ilustruje německé jméno rorýse, Mauersegler – Mauer = zeď, Segler = plachetnice, kluzák, tedy pták plachtící podél zdí.
Základním požadavkem pro hnízdění je, aby výletový otvor hnízda byl minimálně 5 metrů nad terénem. To je dáno tím, že rorýs po výletu z hnízda nejprve několik metrů padá volným pádem aby nabral rychlost a pak teprve přejde do aktivního letu. Rorýsi u nás hnízdí do nadmořské výšky 1200 – 1300 metrů. Tento limit nadmořské výšky je pravděpodobně dán potravními nároky (menší výskyt blanokřídlého hmyzu, který je základní složkou jejich potravy ve vyšších nadmořských výškách) a požadavky na teplotní komfort (v nižších nadmořských výškách nebývají výkyvy teplot při změně počasí tak dramatické).
Rorýsi tráví naprostou většinu svého života ve vzduchu. Ve vzduchu se dokonce i páří (jako jediný druh ptáků), pijí a spí. Spánek rorýsů probíhá tak, že naberou výšku jednoho až dvou kilometrů, jednak aktivním letem, jednak s pomocí termiky. Následně rorýs přejde do krouživého klouzavého letu, během kterého jedna polovina mozku spí a druhá kontroluje let. Rorýsi jsou schopni létat i ve velkých výškách, což dokazuje schopnost překonávat při migraci Alpy."

Součástí práce je mapa o rozsahu cca 0,5 strany.