1.	Ošetřovatelská péče o pacienta s infarktem myokardu

2.	Ošetřovatelská péče o pacienta s arteriální hypertenzí

3.	Ošetřovatelská péče o pacienta s ischemickou nemocí srdce

4.	Ošetřovatelská péče o pacienta s akutním respiračním onemocněním

5.	Ošetřovatelská péče o pacienta s pneumonií

6.	Ošetřovatelská péče o pacienta s bronchiálním astmatem

7.	Ošetřovatelská péče o pacienta s tuberkulózou plic

8.	Ošetřovatelská péče o pacienta s cirhózou jater

9.	Ošetřovatelská péče o pacienta s anémií

10.	Ošetřovatelská péče o pacienta s Crohnovou nemocí

11.	Ošetřovatelská péče o pacienta s glomerulonefritídou

12.	Ošetřovatelská péče o pacienta s revmatoidní artritidou

13.	Ošetřovatelská péče o pacienta s hypertyreozou a hypotyreozou

14.	Ošetřovatelská péče o pacienta s diabetes mellitus

15.	Ošetřovatelská péče o pacienta s osteoartrozou

16.	Ošetřovatelská péče o pacienta s cévní mozkovou příhodou

17.	Ošetřovatelská péče o pacienta s Parkinsonovým syndromem

18.	Ošetřovatelská péče o pacienta s epilepsií

19.	Ošetřovatelská péče o pacienta s lumboischialgickým syndromem

20.	Ošetřovatelská péče o pacienta v terminálním stadiu nemoci, péče o mrtvé tělo

21.	Ošetřovatelská péče o pacienta s dekubity

22.	Ošetřovatelská péče o pacienta s imobilizačním syndromem

23.	Ošetřovatelská péče o pacienta v geriatrii s inkontinencí moče a stolice

24.	Ošetřovatelská péče o pacienta s úrazem mozku a míchy

25.	Ošetřovatelská péče o pacienta s poruchou vědomí

26.	Ošetřovatelská péče o pacienta s tromboflebitidou

27.	Ošetřovatelská péče o pacienta s vředovou nemocí žaludku a dvanáctníku

28.	Ošetřovatelská péče o pacienta s nádorem žaludku

29.	Ošetřovatelská péče o pacienta s karcinomem tlustého střeva

30.	Ošetřovatelská péče o pacienta s apendicitidou

31.	Ošetřovatelská péče o pacienta s herniemi

32.	Ošetřovatelská péče o pacienta s ileozním stavem

33.	Ošetřovatelská péče o pacienta s onemocněním žlučníku a žlučových cest

34.	Ošetřovatelská péče o pacienta s pankreatitidou

35.	Ošetřovatelská péče o pacienta s infekcí močových cest

36.	Ošetřovatelská péče o pacienta s urolitiazou

37.	Ošetřovatelská péče o pacienta s chronickou renální insuficiencí

38.	Ošetřovatelská péče o pacienta s frakturou horní a dolní končetiny

39.	Ošetřovatelská péče o pacienta před a po operaci plic

40.	Specifika léčby a ošetřování nemocného s akutní a chronickou bolestí

41.	Ošetřovatelská péče o pacienta s afektivní poruchou

42.	Ošetřovatelská péče o pacienta s drogovou závislostí

43.	Ošetřovatelská péče o pacienta s poruchou intelektu

44.	Ošetřovatelská péče o pacienta s poruchou příjmu potravy (bulimie, mentální anorexie)

45.	Ošetřovatelská péče o pacienta s duševní poruchou

46.	Ošetřovatelská péče o ženu při náhlých příhodách břišních (mimoděložní těhotenství)

47.	Ošetřovatelská péče o fyziologického novorozence

48.	Ošetřovatelská péče o dítě s respiračními onemocněními

49.	Ošetřovatelská péče o dítě s onemocněním gastrointestinálního traktu

50.	Výživa kojenců a batolat

"3. OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA S ISCHEMICKOU NEMOCÍ SRDCE

ICHS je souhrnné označení pro choroby, u kterých příčinou ischemie srdce je změna koronárních tepen
PATOFYZIOLOGIE:
• Srdce je dutý orgán, uložený ve středním mediastinu
• průměrná váha 250-350 g (muži těžší než ženy)
• srdeční svalovina se skládá ze tří vrstev:
1. Vnitřní vrstvy- endokardu (srdeční nitroblány), která vystýlá srdce a také tvoří chlopně
2. střední, nejsilnější vrstvy, srdeční svaloviny – myokardu
3. vazivové blány na povrchu srdce – epikardu (epikard je zároveň list vazivového obalu celého srdce – perikardu, ve které je srdce uloženo)
Funkce srdce:
• nasávat krev ze žil velkého a malého krevního oběhu
• vyčerpávat krev do tepen velkého a malého oběhu a do plic
(ke kontrakci myokardu je nezbytný vznik a rozvod el. energie, srdce si vytváří vlastní energii na principu Kalia, nedostatek= fibrilace, nadbytek= zástava /3,5-5/)
• pokud jsou koronární artérie zúžené, buňky myokardu za zúžením nemají dostatečný přísun O2 a energie a trpí nedokrevností
• při trvalém uzávěru tepny buňky myokardu odumírají
• ischemické buňky se nedokáží dostatečně kontrahovat, nekrotické buňky se nekontrahují vůbec a snižuje se tak výkon srdce
PŘÍČINOU ICHS je ateroskleróza koronárních tepen- totožné s aterosklerózou
Koronární tepnu může uzavřít náhle nebo postupně:
• samotný aterosklerotický plát
• trombus či embolus, který nasedá na ateromový vřed
• spazmus, který postihuje ateroskleroticky změněné tepny
ETIOLOGIE:
• kouření (poškozuje endotel chemicky, nikotinem, CO a tím začíná proces aterogeneze), zvyšuje srážlivost krve, nikotin vyvolává vasokonstrikci)
• obezita, DM, genetické faktory, hypertenze, stres a nesprávná životospráva
KLINICKÝ OBRAZ:
1. akutní forma (nestabilní)
•náhlá smrt (náhlá zástava oběhu, ke které dochází bez varovných příznaky nebo do 1 hod po vzniku příznaků. Příčinou bývá komorová tachykardie, fibrilace komor, srdeční ruptura)
•akutní koronární syndrom (nemocní jsou ohroženi náhlou smrtí) – AIM, Nestabilní angina pectoris
2. chronická forma (stabilní)
•stabilní angina pectoris (námahová) – angiózní bolest ischemického původu, vzniká nepoměrem mezi potřebou a přísunem O2 v myokardu. Příčinou je trvalé zúžení koronárních tepen aterosklerózou nebo spazmy aterosklerotických tepen. Vzniká při námaze
•variantní angina pectoris
•srdeční selhání (srdce selže jako pumpa, není schopno přečerpávat takové množství krve, které organismus potřebuje)
•arytmie (porucha tvorby a vedení elektrického vzruchu v převodním systém srdečním)
DIAGNOSTIKA
• EKG
• Laboratoř- Na, K, Cl, urea, kreatin, ALT, AST
• KO: leukocytóza, hemokoagulace
• UZ a izotopové vyšetření
TERAPIE:
1. Režimová opatření- změna životního stylu
2. Farmakologická
Nitráty
- mechanismus účinku : uvolnění oxidu dusnatého z nitrátů vyvolá vazodilataci a působí antiagregačně, nastane žilní dilatace- sníží se tak žilní návrat i metabolické nároky myokardu (sníží se potřeba O2 v myokardu a zlepší se prokrvení endokardem)
- dávkování u pac.: bez nočních stenokardií – vyšší dávka ráno, další v poledne nebo odpoledne, večer ne, s nočními stenokardiemi – stejně a přidat nitrát na noc, s ranními stenokardiemi – ráno kombinace depotního a rychle působícího nitrátu
- příklady: Mono Mack(40-160 mg denně), Nitroglycerin (terapie stenokardií tbl, sublingválně rozpustit v ústech při angiozní bolesti), Iso Mack (40-160 mg denně)


• Blokátory kalciových kanálů
- zlepšují průtok krve ischemickým myokardem tím, že blokují kalciový kanál v hladké svalovině cévy a vykonávají vazodilataci, navíc v systémovém řečišti vede vazodilatace k poklesu arteriálního tlaku a následnému snížení metabolických nároků srdce. V důsledku lokální zvýšené propustnosti kapilár mohou vyvolat otoky nártů a kotníků
- např. Verapamil (tbl. 1-3 denně), Diacordin, Cordafen, Lacipil
• Betablokátory
- snížením tepové frekvence myokardu a tím poklesem krevního tlaku, zlepšují prokrvení myokardu a snižují jeho metabolické nároky, po prodělaném infarktu snižují statisticky významně výskyt náhlé smrti a recidivy infarktu. Dělí se na kardioselektivní(Lokren 1x denně) a neselektivní (Trimepranol 2-3x denně) (jejich nevýhodou je riziko bronchokonstrikce, vazokonstricke, hyperlipidémie)
• Antikoagulancia kumarinového typu (perorální antikoagulacia)
- zasahují do zevního systému srážení krve, ale výsledným efektem se u ICHS neliší od antikoagulancií, cílová hodnota INR okolo 2. Indikace při IM, aneurysmatu srdeční komory, fibrilace síní, nástěnných trombů
• Antiagregancia
- snižují agregaci (shlukování) trombocytů, a tím riziko krevní sraženiny (Anopyrin, Aspirin – dávka 100-200 mg ob den)
3. Chirurgická léčba
(+ vždy dlouhodobě antiagregační terapie)"

Důležité informace jsou zvýrazněny tučně. Obsahuje i obrázky a tabulky. Čistý text je cca 129 stran. Otázky jsou zpracovány v rozsahu cca 1 až 4 stran.