"Porterův hodnototvorný řetězec
Hodnototvorný řetězec je oblíbená metoda členění podnikových činností, jejímž autorem je Michael Porter. Metoda člení jednotlivé činnosti prováděné v podniku podle hodnoty, kterou přidávají ke konečnému výrobku. Jak je zřejmé z typického hodnototvorného řetězce naznačeného níže, člení se jednotlivé činnosti na dvě základní skupiny, a to na činnosti neboli funkce hlavní, kterými jsou výroba, marketing a prodej a servis, a na funkce podpůrné, mezi které patří podniková infrastruktura, informační systém, personální funkce, vědeckotechnický rozvoj a materiálové hospodářství.
Hodnototvorný řetězec
Zdroj: Dedouchová, 2001
Hodnototvorné činnosti přímé, nepřímé i zabezpečující kvalitu má každý podnik. Všechny tři typy jsou nejen u primárních, ale i u podpůrných činností. Například u technologického rozvoje jsou stávající týmy pracovníků v laboratořích přímou činností, kdežto administrativní řízení výzkumu je nepřímou činností (Porter).
Hodnototvorné činnosti jsou jednotlivými stavebními kameny konkurenční výhody. To, jak bude každá z činností vykonávána, rozhodne o tom, zda má organizace ve srovnání s jejími konkurenty vysoké či nízké náklady nebo také rozhodovat o přínosu potřebám zákazníků, tedy diferenciaci.
K popsání jednotlivých činností z hlediska tvorby hodnoty a nákladů spojených s vytvářením hodnoty slouží analýza hodnotového řetězce. Cílem analýzy je vymezení těch činností, které se podílejí na tvorbě nebo jsou zdrojem konkurenční výhody.
Koncept hodnotového řetězce klade důraz na hodnotu vnímanou popř. definovanou zákazníkem, nabízí konzistentní způsob hodnocení podnikových činností a dokládá, že vše v podniku lze řídit
Moderním přístupem je vyvíjení tlaku na zkrácení průběžné doby – tedy vyvíjení tlaku na logistické činnosti v procesu přidávání hodnoty. Druhou možností, jak dospět k redukci prodlevy průběžné doby, je zvýšit ochotu zákazníka čekat. Tohoto je dosahováno výměnou informací. V tomto případě pak můžeme oprávněně hovořit o nahrazení skladů informacemi.
Z ekonomického hlediska mají mít procesy odehrávající se v logistickém řetězci hodnototvorný charakter, přičemž přidávání hodnoty (zhodnocování) se stupňuje ve směru hmotného toku.

Mapa toku hodnoty
Tok hodnoty tvoří všechny procesy (přidávající i nepřidávající hodnotu pro zákazníka), které jsou na cestě od vstupů do procesu až k hotovému výrobku nebo službě.
Vytvořením mapy toku hodnot získáme přehled o stavu celého procesu či služby. Cílem této metody je zkrácení průběžné doby procesu, eliminace plýtvání a vytvoření mapy budoucího stavu. U vytvářené stávající mapy toku hodnot, týkající se např. procesu vystavení faktury externímu zákazníkovi, můžeme narazit na plýtvání ve formě: ručního zpracování dat, nevyužívání elektronické výměny dat či čekání zákazníka na fakturu.
 Mapa toku hodnot se vytváří přímo v příslušných provozních podmínkách (ve výrobě, ve skladech apod.).
 Zachycuje toky materiálu, tok informací, způsob řízení procesů, parametry procesů a časy, kdy se přidává a nepřidává hodnota. Poměr těchto časů (VAR – Value Added Ratio) ukazuje míru plýtvání a potenciály pro zlepšení v celém hodnotovém toku.
 Po analýze mapy toku hodnot by mělo následovat definování nového, efektivního toku hodnot k zákazníkovi a jeho neustálé zlepšování.
 Mapa je vhodným nástrojem pro analýzu opakovaných činností, nikoli jednorázových jako je zakázková výroba či tvorba jednorázového projektu.

Zásady pro tvorbu mapy toku hodnoty: Pracuje se týmově, Mapa se sestavuje pro představitele skupiny podobných produktů, Materiálový a informační tok se zobrazují v jedné mapě, Parametry procesů se měří přímo v procesu. Není vhodné vytvářet mapu za stolem v kanceláři, Používá se tužka, papír, stopky., Materiálový tok se kreslí zleva doprava v jedné linii, nikoli podle skutečného prostorového rozmístění, Informační tok se kreslí zprava doleva., První verze map toku hodnot je nutné verifikovat v týmu., Mapa je pouze statickým zobrazením procesu. Ve složitějších podmínkách je někdy nutná dynamická simulace procesů na počítači. Formální stránka nesmí převážit nad účelem, pro který mapu vytváříme!
Pouhé mapování bez následné akce je plýtváním!
Časové studie - účelem je zjištění skutečné spotřeby času ve vztahu k prováděným činnostem"

Důležité pojmy jsou zvýrazněny tučně. Součástí je tabulka a schéma. Čistý text je cca 3 strany.