"LINGVISTIKA (= jazykověda) a její disciplíny:
Struktura jazyka podle jednotek:
FONETIKA
= nauka o zvukové stránce jazyka
- zabývá se tím, jak hlásky vznikají, jak je vnímáme
X FONOLOGIE - zkoumá to, co fonetika popíše, z hlediska významu
- hláska = fón - vokály (samohláska)
- konsonanty (souhláska)
= konkrétní realizace v řeči
X foném - abstraktní jednotka zvukové roviny jazyka
a) artikulační - jak vznikají hlásky, kde a jak se tvoří
b) akustická - jak se hlásky přenáší ve vzduchu k recipientovi
c) percepční - jak ji recipient vnímá
- jednotky - segmentální - hláska
- suprasegmentální - to, co je nad hláskou - slabika, slovo, souvětí..
- distinktivní funkce = rozlišovací - př. kúra X kůra
- sylaba = slabika
- diftong = dvojhláska - př. ou, au

MORFOLOGIE:
= tvarosloví = část gramatiky, kt. pojednává o slovních druzích z hlediska jejich forem a zákl. významů těchto forem
- forma = tvar slova užívaný ve větách (skloňování, pádování atd..)
- morf (konkrétní realizace) X morfém (abstraktní jednotka)
- slovní druhy - ohebné - deklinace (časování) + konjugace (skloňování)
- neohebné
- slovní druhy: substantiva, adjektiva,pronomina, numeralia, verba, adverbia, prepozice, konjunkce, particule, interjekce
- supletivismus = změna formy v kořenu slova - př. já-> mě, být -> jsem
- rody: maskulinum, femininum, neutrum
- pády: nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál, instrumentál
- paradigma = vzor, dle kterého se skloňuje


SYNTAX:
= skladba
- řeší vzájemné vztahy jazykových forem
= soubor pravidel, kt. uvádějí jednotky do vzájemných vztahů
= nauka o větných členech a o větě a souvětí
- hypersyntax = nadvětná syntax = textová lingvistika - zabývá se většími větnými celky
- syntagma = skladební dvojice

LEXIKOLOGIE:
- zabývá se studiem lexikální roviny jazyka (= slovní zásobou)
- lexikografie - zabývá se naukou o slovnících - tvorba slovníků
- slovotvorba = proces tvoření slov
- 3 zákl. způsoby tvoření slov: odvozování (derivace), skládání (kompozice), zkracování (abreviace)
- motivovanost slovní formy - arbitrárnost = libovolnost slova - nemotivované slovo
X onomatopoia - přímá motivovanost - př. prásk, bác, žbluňk - mají vztah k realitě
- slova:
a) popisná - nějak odvozená
b) značková - nemotivovaná, neznáme původ slova

a) autosémantika - slova plnovýznamová
b)synsémantika - neplnovýznamová - př.: do, v

a) abstrakta - popisovaná realita je abstraktní
b) konkréta - popisuji hmatatelné věci

a) apelativa - podst. jména obecná
b) propria - podst. jm. vlastní

LEXIKOLOGIE:
- synonymie (souznačnost)
= vztah mezi jednotkami, kt. mají ekvivalentní význam, liší se formou
- př.: hezký + pěkný, červený + rudý
- hyperonymie -hyponymie - kohyponymie
= vztah nadřazenosti a podřazenosti

- antonymie
- opozičnost"