"Historický román a povídka
VÁCLAV BENEŠ TŘEBÍZSKÝ (1849–1884)
Katolický kněz, který se vrací do husitských, pobělohorských dob revolučního r. 1848. Lidový vypravěč.
Povídky řadil do větších tematických cyklů. V ČERVÁNCÍCH KALICHA, V ZÁŘÍ KALICHA – z doby husitství, POBĚLOHORSKÉ ELEGIE, POD DOŠKOVÝMI STŘECHAMI – z doby josefínské a napoleonské. Náměty čerpal z Palackých dějin, z archívů.

BLUDNÉ DUŠE román zobrazuje selské povstání z doby Josefínské v jeho rodném kraji (Slánsko). Po boku selských vůdců stojí i mladý kněz, který hyne jako poslední oběť povstání.

V jeho dílech je elegičnost vyplývající ze soucitu s utrpením lidu. Svou citovostí a vzrušeným patosem se odlišoval od soudobé historické beletrie.

ZIKMUND WINTER (1846–1912)
Jiráskův protiklad, ale jeho starší přítel. Profesor dějepisu v Rakovníku a v Praze. Soustředil se hlavně na 16. a zač. 17. st. Čerpal z rakovnického a pražského archívu. Publikoval i vědecké studie. Přesný historik, zachycuje dobový jazyk (z 16. st. archaismy). Vracel se i do doby 14. a 15. st. Soustředil se k životu čes. měst. V beletrii používá citátů přímo z pramenů.
K naukovým pracím patří př. KULTURNÍ OBRAZ ČESKÝCH MĚST, DĚJE VYSOKÝCH ŠKOL PRAŽSKÝCH (od husitství do Bílé hory).

RAKOVNICKÉ OBRÁZKY první povídky shrnuté do souboru. Př. Nezbedný bakalář, který se rozhodne přelstít rakovnické měšťáky. Povídka skládá dokonalou mozaiku doby.

PRAŽSKÉ OBRÁZKY cyklus povídek, psychologie postav, složitější kompozice. Hrdinové jsou zámožní měšťané, univerzitní studenti, mistři, řemeslníci.

KRÁTKÝ JEHO SVĚT, PANEČNICE, ROZINA SEBRANEC (novela o sirotkovi) složitá psychologie hrdinů.

MISTR KAMPANUS jediný historický román s postavou (opravdu žijící) rektora pražského vysokého učení a humanistického básníka. Román se rozpadá na 2 části (život na univerzitě a Kampanův osud s tragickým závěrem).

ALOIS JIRÁSEK (1851–1930)
Narodil se v Hronově. Po studiích na středních školách odešel do Prahy na ffickou fakultu. Středoškolský učitel dějepisu v Litomyšli a pak v Praze. 1. sv. v ho přiměla k politickému vystoupení. Podepsal r. 1917 1. květnový manifest (boj za samostatný stát).
Nesoustředil se jen na určité období čes. dějin, ale i na středověk, renesanci, národní obrození i současné události. Vynikající vypravěč. Snaží se být historicky věrný (archaismy jen v míře). Jirásek se drží Palackého a vidí vrchol v období husitství a bratrství. Úpadek viděl v době Pobělohorské (období temna). Měl názor, že dějiny tvoří lidové masky, romány nejsou monografické, bohatý děj, který má několik proudů a navzájem se proplétají. Uměl vylíčit atmosféru bitvy. Nedostatkem je psychologie postav (hlavně ženských). Prozaik a dramatik. Talentovaný malíř a kreslíř. V prózách jde jeho talent vidět (dívá se jako malíř, slovy ilustruje děj).

STARÉ POVĚSTI ČESKÉ čerpal z Kosmovi, Dalimilovi, Hájkovi kroniky. Některé příběhy mají předlohu KD a ZH rukopisu.
Z ČECH AŽ NAKONEC SVĚTA cestopis z doby J. z Poděbrad. Zachoval se přepis do němčiny.

3 OBDOBÍ
1. období husitské
MEZI PROUDY 3dílný román v době Václava IV. Líčí sociální a náboženské rozpory, konflikty na univerzitě.
PROTI VŠEM vrchol husitství (už je Tábor). Osudy rodiny zemanské dcery Zdeny z Hvozdna a její láska ke knězi. Vrcholem díla je dramatické vylíčení bitvy na Vítkově r. 1420.
BRATRSTVO po bitvě u Lipan. Děj na Slovensku kam se uchýlili zbytky husitských vojsk.

JAN HUS, JAN ŽIŽKA A JAN ROHÁČ jsou 3 divadelní hry. Husitskou tématiku ukončil románem HUSITSKÝ KRÁL o Jiřím z Poděbrad.

2. období pobělohorské
SKÁLY selská vzpoura proti sociálnímu a církevnímu útlaku, trpící feudálním řádem a katolické církve.
PSOHLAVCI líčeny osudy Jana Sladkého Koziny (vůdce Chodů) na Chodsku. Protifeudální odboj.
TEMNO příběh dětí evangelického myslivce Machovce, kteří mají být převychováni na katolíky. Román je obrazem rekatolizace čes. zemí. Vystupuje zde i jezuita Koniáš (symbol nenávisti k čes. knihám). Pálí knihy, psal si soupisy knih které spálil.
Poklad - příběh končí vyhlášením tolerančního patentu.

3. období národního obrození
F. L. VĚK 5ti dílná epopej, počátky národního obrození. Námětem se stal život skutečné postavy F. L. Heka rodáka z Dobrušky. Jako chlapec přichází do Prahy na studia v období před Josefovými reformami. Později se seznámil s Thámem, Krameriem. Věnuje se divadlu v Boudě. Kněz P. Matouš Vrba a protiklad dr. Srna. Setkává se s Mozartem a nakonec se vrací do rodného města.

U NÁS čtyřdílná kronika (cyklus), pokračování F. L. Věka. Obrozenecké snahy na Hronovsku. Osudy venkovského faráře Regnera Havlovického, který chce zlepšit sociální podmínky na venkově."

Důležité pojmy jsou zvýrazněny tučně.