"1. Atmosféra

Vzdušný obal Země nebo-li atmosféra je směsí různých plynů.V nízké atmosféře (tzn. do výšky 30 km), je v ideálně čistém a suchém vzduchu 78,08 % dusíku, 20,95% kyslíku
a 0,93 % argonu. Na dalších téměř dvacet plynů připadají poslední desetiny procenta.
Procentuální zastoupení většiny plynů se do výšky 100 km nemění.
Vedle těchto základních plynů můžeme najít v atmosféře ještě plyny jiné, které jsou přítomny v proměnlivém množství. Je to oxid uhličitý, jehož množství se v závislosti na čase a na místě mění.V noci jsou hodnoty vyšší než ve dne a nad souší je oxidu uhličitého více než nad hladinou oceánu. Jeho průměrná hodnota se pohybuje kolem 0,03%. I přesto, že je tento plyn důležitý pro rostlinstvo ( fotosyntéza) a ovlivňuje zahřívání vzduchu absorbcí tepla ze slunečních paprsků, jeho nadměrná koncentrace je nebezpečná pro člověka a živočišstvo a stoupne-li jeho hodnota nad 1% , nepříznivě působí na srdce a nervovou soustavu.
Dále se v atmosféře vyskytuje také vodní pára, jejíž množství je velmi kolísavé a pohybuje se mezi 0-4% objemu. Je soustředěna především ve spodních 10 km atmosféry.
Kromě již uvedených plynů jsou v atmosféře zastoupeny ještě plyny, které se v ní vyskytují pouze občasně. Nejvýznamnejším z nich je ozón, jenž pohlcuje ultrafialové sluneční záření, způsobující denaturaci bílkovin.
Pravým opakem ozónu jsou škodlivé plyny a jejich sloučeniny, jejichž vysoká koncentrace se objevuje hlavně v blízkosti chemických závodů a velkých měst. Atmosférický vzduch dále obsahuje aerosol. To jsou ty nejmenší částice v atmosféře, které mohou mít jak přirozený, tak antropogenní původ. Přirozené aerosoly se vytvářejí různými pochody. Může to být vzájemným působením oceánu a moře nebo také působením mikroorganismů. Existují i prachové aerosoly, které se dostávají do vzduchu vzájemným působením souše a atmosféry, sopečnými výbuchy apod. . Aerosoly antropogenního původu souvisí s činností člověka a sice s vypouštěním průmyslových odpadů do atmosféry v podobě různých chemických látek.
Aerosoly hrají v atmosféře důležitou roli a jejich větší množství urychluje tvorbu oblaků a mlh, což je často pozorovatelný jev ve velkoměstech a tam, kde jsou velká průmyslová střediska.

Vrstvy atmosféry
Atmosféra není v celém svém rozsahu jednotná, má tendenci vytvářet vrstvy. Jejich dělení a pojmenování závisí na hlediscích, kterými je charakterizujeme. Nejpoužívanější členění atmosféry je odvozeno od změn průměrné teploty v závislosti na výšce."

Součástí práce jsou schémata o rozsahu cca 0,5 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ