"Teplo
-zdroje:
-IČ záření ze Slunce
-teplo přijaté od okolí
-uvolněné při exotermních procesech metabolismu
-obecně teplo urychluje či zpomaluje biochemické reakce
-teplotní optimum: chrakteristika organismu
-U většiny organismů se teplotní optimum nachází mezi 15-30°C. U mnoha organsmů se ale setkáváme s extrémní teplotní odolností, například bakterie snesou teplotu v rozmezí od -190°C do 100°C i více.
-eurytermní organismy: snesou větší výkyvy teplot (výskyt v růžných zeměpisných šířkách), př.: zmije obecná, smetánka lékařská
-stenotermní organismy: snesou jen malé kolísání teplot (např. teplomilní, chladnomilní), př.: datlovník pravý, tučňák císařský
Vliv na rostliny:
-regulace tepla pomocí transpirace (odnímá teplo), např.: sklápění listů (šťavel), opad listů nebo celých prýtů před zimou, lesklé listy (odraz záření)
-teplo ovlivňuje odolnost semen nebo spor: snížením obsahu vody
-biochemické adaptace vůči zvýšené teplotě, př.: pouštní sukulenty snesou až 80°C, řasy horkých pramenů
-kolísání teplot: nutné např. pro klíčení semen
Vliv na živočichy:
a) ektotermní živočichové:
-malá produkce tepla a vysoké ztráty → teplota těla závisí na okolí
-teplota ovlivňuje:
-rozmnožování (kladení vajíček, typ rozmnožování...)
-zbarvení (nižší teploty podporují vznik tmavých forem)
-aktivitu
-snížením teplot: pokles aktivity, vyhledávání úkrytů, strnulost až smrt chladem
b) endotermní živočichové
-velká produkce tepla, dobrá tepelná izolace a dokonalá termoregulace →teplota těla v určitém rozmezí vnějších teplot nezávisí na okolí
-př.: savci obvykle mají teplotu těla v rozmezí 36-37°C, ptáci 39-40°C, tuto teplotu jsou schopni udržovat i při značném snížení vnější teploty
-teplota ovlivňuje:
-zbarvení (nízké teploty podporují vznik světlejších forem, př.: liška polární)
-změny v chování živočichů: koupání zvířat, vyhledávání úkrytů, možnost migrace
-pro vysvětlení vztahu živočichů k teplu (ale i vlhku a světlu) lze použít tato pravidla:

Golgerovo: V teplejších a vlhčích oblastech jsou živočichové téhož druhu nebo příbuzní tmavší.
Bergmannovo: Jedinci téhož druhu mají v teplejších částech svého areálu menší tělo.
Allenovo:V teplejších oblastech mají živočichové větší tělní výběžky.
-někteří živočichové při extrémních teplotách upadají do:
hibernace (zimní spánek) - př.: ježek, netopýři,...
estivace (letní spánek) - př.: bodlín, frček
*(medvěd – falešná hibernace!)
Světlo, sluneční záření
-hlavní zdroj energie pro život na zemi
-na povrch Země dopadá záření o vlnové délce 290-5000nm, z toho organismy ovlivňuje:
Ultrafialové záření:
-90% zachyceno ozonosférou
-příklady působení:
-tvorba vitamínu D v kůži člověka
-brzdí růst rostlin (horské ekotypy)
-mutagenní účinky
Viditelné světlo:
-různý rozsah spektra vnímaného daným druhem organismu (člověk 400-750nm)
-rozhoduje kvalita světla (barva), jeho intenzita a délka osvětlení
-fotoperiodismus: přizpůsobení se pravidelným změnám délky osvětlení (střídání dne a noci, nebo různá délka dne v ročních obdobích)
Vliv na rostliny:
-zdroj energie k fotosyntéze
(světlobytné-heliofyty X stínobytné-sciofyty)
-fotoperiodický vliv na přechod do fáze kvetení
o dlouhodenní – pro kvetení vyžadují po několik dnů více než 12 hodin světla (oves, řepa,...)
o krátkodenní – kvetení při kratší než 12 hodinové době svitu (chryzantéma)
o neutrální – délka svitu nemá vliv na kvetení (sedmikráska)
Vliv na živočichy
-umožňuje orientaci zrakem
-barevnost živočichů (ve tmě žijící formy - ztráta pigmentu a redukce zraku)
-ovlivňuje aktivitu živočichů (živočichové denní - noční)
-ovlivňuje biorytmy
-fotoperiodický vliv
o nástup rozmnožování
o migrace
o výměna srsti a peří"