"Vegetativní orgány rostliny
-zajišťují výživu rostliny, její růst a výměnu látek s vnějším prostředím
-zabezpečují život jedince

Kořen
-zpravidla podzemní orgán
-má funkci nasávací, vodivou, mechanickou, zásobní a syntetickou -vytváří i mnohé významné látky (AMK, alkaloidy, regulátory růstu)
-většinou postrádá kutikulu, průduchy a fotosyntetická barviva
-heterotrofní povahy - je závislý na živinách které vytváří nadzemní část rostliny
-kořen je založen již v zárodku semene
-při klíčení semene vyrůstá nejdříve kořínek (radikula), ten později prorůstá do půdy a mění se v hlavní kořen
-z hlavního kořene pak šikmo dolů nebo vodorovně vyrůstají postranní kořeny
-soubor všech kořenů vytváří kořenový systém (chara. pro určité skupiny rostlin)
-u jednoděložných rostlin hlavní kořen brzo zaniká a vytváří se kořeny adventivní (náhradní
-na vegetačním vrcholu je kořen kryt kořenovou čepičkou - ta je tvořena živými parenchymatickými buňkami se zeslizovatělými buněčnými stěnami - kořen chrání a usnadňují jeho vnik do půdy
-na povrchu mladých kořenů je rhizodermis - vyváří kořenové vlásky
-prostor mezi pokožkou a středním válcem vyplňuje prvotní (primární) kůra, která je tvořená třemi vrstvami
-endodermis - buňky vnitřní vrstvy primární kůry, postupně korkovatějí a dřevnatějí, komplikuje transport roztoků
-pod endodermis je vrstva označující se pericykl (prekambium) -zakládají se zde základní postranní kořeny
-uvnitř středního válce je paprsčitý cévní svazek
-činností kambia kořen druhotně tloustne
-modifikace kořenu: kořenové hlízy (orsej)
bulvy (řepa)
vzdušné kořeny (časté u rostlin tropů a subtropů)
příčepivé kořeny (přichycovací funkce)
haustoria (silně přeměněné kořeny - parazité)
-mají velký hospodářský význam (kořenová zelenina, krmná řepa, čekanka)

Stonek
-prýt - tvoří stonek s listy
-místa přisedání listů ke stonku se nazývají uzliny (nody) mezi nimiž jsou články
-lodyha - bylinný stonek
-stvol - bezlistý stonek zakončený květem
-stéblo - dutý stonek
-kmen- nerozvětvená nadzemní část u stromů spojující kořeny a korunu
-u keřů se stonky větví hned od země a jsou celé dřevnaté
-polokeře mají zdřevnatělou pouze spodní část stonku (horní část na zimu odumírá)
-liány - tenký chabý stonek, který se ovíjí či jinak uchycuje k opoře
-prvotní stavba stonku:zelený na povrchu na povrchu krytý pokožkou (epidermis)
-po pokožkou se diferencuje primární kůra (ochranná, zásobní fce)
-vnitřní část prvotní kůry tvoří buď endodermis nebo škrobová pochva
-střední válec stonku tvoří jednovrstevný pericykl (v něm se často zakládají adventivní kořeny a kolaterální cévní svazky)
-střed stonku vyplňuje parenchymatická dřeň (živé nebo odumřelé)
-z dřeně vybíhají mezi cévní svazky dřeňové paprsky, které vedou roztoky
-druhotná stavba stonku: podmíněna druhotným tloustnutím
-prvotní kůra je při tom nahrazena kůrou druhotnou
-kambrium vytvoří souvislý kambiální válec - produkuje druhotné lýko a do středu druhotné dřevo
-stonek nese většinou zákonitě uspořádané základy budoucích rostlinných orgánů - pupeny
-na vrcholu stonku je vrcholový pupen
-v úžlabí listů se nacházejí úžlabní pupeny
-pupeny našich dřevin jsou zpravidla kryté šupinami
-makroblast - dlouhá postranní větev dřevin
-brahyblast - zkrácená větévka nesoucí listy či květy
-rozeznáváme tři způsobení větvení stonku:
-vidličnaté
-hroznovité
-vrcholičnaté
-modifikace stonku:
-oddenky (kosatec, sasanka)
-oddenkové hlízy (brambor)
-stonkové hlízy (kedluben)
-výběžky (šlahouny - jahodník)
-stonkové úponky (vinná réva)
-stonkové trny (kolce - trnka, hloh)
-velký hospodářský význam - potrava jak pro lidi tak pro hospod. zvířata"

Práce obsahuje obrázek a tabulku. Čistý text je cca 9 stran.