"3.5 Kalkulace nákladů
Kalkulace nákladů představuje proces, při kterém se stanovuje výše nákladů, ceny, marže zisku, jiné hodnotové veličiny, na tzv. kalkulační jednici. Kalkulační jednice je elementární jednotka výkonu, např. 1 ks, 1 kg, 1 hodina apod. Jedná se tedy o takovou jednotku, na kterou má smysl zjišťovat náklady. [6]
Při sestavování kalkulace se pracuje s tzv. kalkulačními písemnostmi, mezi které patří kalkulační listy (kalkulační zápisy) a kalkulační doklady.
Význam a využití kalkulace se projevuje v celé řadě úloh:
A. při řízení hospodárnosti jednicových (případně i variabilních režijních) nákladů kalkulace umožňují porovnávat skutečné a předem stanovené náklady a kontrolovat hospodárnost při jejich vynakládání,
B. při tvorbě vnitropodnikových cen, na jejichž základě lze ocenit interní výkony a vyjádřit tak interní náklady a výnosy středisek,
1. při návrhu cen externím odběratelům;
2. při sestavování plánů a rozpočtů;
3. pro ocenění aktiv vytvořených vlastní činností;
C. časovým horizontem, ke kterému se vztahují, tj. zda kalkulace vyjadřuje skutečné náklady vynaložené na kalkulační jednici (výsledná kalkulace), nebo zda kalkulace stanovuje předpokládané náklady na jednotku výkonu a slouží jako nákladový úkol (předběžná kalkulace). [2], [3]
Kalkulace nákladů se v zásadě dělí na dvě základní skupiny, a to na:
A. Předběžné kalkulace jsou sestavovány před zahájením výroby a obsahují náklady pouze plánované. Podkladem pro její vypracování jsou technickohospodářské normy a rozpočty režijních nákladů. Vychází např. z norem spotřeby a norem pracnosti, ze zkušeností z minulých období, z odhadů, z rozpočtů nepřímých (režijních) nákladů apod. Hlavním cílem předběžné kalkulace je zjistit, jaké náklady budou vynaloženy na vznik (výrobu) kalkulační jednice a zda se tedy vůbec vyplatí např. výrobek vyrábět.
B. Výsledné kalkulace se sestavují po ukončení výroby a obsahují náklady skutečné. Výsledná kalkulace je nástrojem následné kontroly hospodárnosti. Vyjadřuje v podstatě skutečné náklady průměrně připadající na jednotku výkonu vyráběnou v určité sérii, zakázce či v celkovém množství výkonů vyrobených za období.
Do předběžné a výsledné kalkulace nelze zahrnout některé druhy nákladů,
tzv. nekalkulovatelné náklady, u kterých vedení společnosti nepředpokládá, že nastanou.
Mezi takovéto náklady patří pokuty a penále, manka a škody, mimořádné náklady, odpis pohledávky, kurzové ztráty. [3]
Předběžné kalkulace lze dále členit podle zdroje, z kterého se při sestavování kalkulace vycházelo, na:
A. propočtová kalkulace – sestavuje se u nových nebo inovovaných výrobků. Vyjadřuje předběžně stanovené náklady kalkulační jednice. Sestavuje se v podmínkách, kdy nejsou ještě k dispozici přesné normy, a kdy by jejich sestavení bylo nehospodárné;
B. plánová kalkulace – vyjadřuje průměrné náklady, jichž se má dosáhnout u určitého výrobku v plánovacím období. Vychází tedy z výrobních, technologických a organizačních podmínek známých v období sestavování plánu;
C. operativní kalkulace – vyjadřuje úroveň předem stanovených nákladů na kalkulační jednici v konkrétních technických, technologických a organizačních podmínkách daného podniku určených technickou přípravou výroby pro zhotovení výrobku. Ze všech typů je tato kalkulace nejpřesnější. [2], [3]

4 Praktická část – Kalkulace provozu těžební a dopravní technologie
Kalkulace provozu důlního podniku se zabývá především nákladovou stránkou těžby.
Náklady důlního podniku jsou složitou, výrazně strukturovanou kategorií podnikové ekonomiky, ovlivněnou řadou i protichůdně působících faktorů. Tomu odpovídají diferencované analytické postupy dané cílem analýzy i podklady, které jsou pro rozbor analýzy dostupné, včetně znalosti konkrétních věcných příčin vývoje, které jsou výkaznictvím zpravidla pouze zprostředkovaně zachycovány.
4.1 Informační základna pro kalkulaci těžby
Oprávnění k dobývání ložiska vzniklo stanovením dvou dobývacích prostorů. Ložisko Zbraslav je dobýváno více-etážovým způsobem ve stěnovém lomu. Etáže jsou označeny
č. 200, 220, 240, 260, 280, 300 a dvě etáže skrývkové. Odlesňovací práce a skrývání kulturní vrstvy půdy provádí externí firma. Skrývkové práce provádí pásové rypadlo Komatsu.
Vrtací práce provádí firma Explosive včetně dodávky trhavin. Samotné nabíjení vrtů provádí externí pracovník. Jedním odstřelem je možné rozpojit až cca 15 000 tun horniny. [5], [7]
Skrývkový materiál je zpracováván na semimobilní drtící lince a třídiči na frakce
0-32 mm, 0-63 mm a 32-63 mm na počvě lomu. [5], [7]"

Práce obsahuje grafy a tabulky. Čistý text je v rozsahu cca 10 stran.