"1. Obecné údaje o toku

1.1 Lokalizace
Babický potok se nachází přibližně 15 km západně od ČB a protéká obcemi Horní Chrášťany, Dolní Chrášťany a Strýčice. Potok pramení nedaleko obce Horní Chrášťany v Blanském lese pod kopci zvanými Vysoká Běta a Chrášťanský vrch. Pramení za obcí Strýčice do jednoho z našich největších rybníků, do rybníka Dehtář. Rybník je sedmý největší v Jihočeském kraji a desátý v celé České republice.

1.2 Geomorfologie
Babický potok je součástí Českobudějovické pánve. Jedná se o téměř 70 km dlouhý tektonický příkop protažený ve směru severozápad - jihovýchod a široký maximálně 10 - 12 km. Její reliéf je převážně plochý či mírně zvlněný v nadmořské výšce nejčastěji 380 - 410 m, na okrajích je uzavřená poměrně výraznými zlomovými svahy. Geomorfologicky babický potok pramení v Prachatické vrchovině v oblasti Blanského lesa.

1.3 Geologie
Povrch Českobudějovické pánve je tvořen převážně svrchnokřídovými a třetihorními souvrstvími. Podloží je krystalickými horninami moldanubika, které vystupují na povrch u severozápadních okrajů pánve. Pro pánev jsou typické rozsáhlé akumulační tvary - nánosy štěrkopísků, sprašové hlíny a široké aluviální nivy. Blanský les je tvořen granulovitým masivem.
V převážné časti tohoto toku se vyskytují naleziště vltavínů.

1.4. Pedologie
Oblast Jihočeských pánví se vyznačuje četnými přechody mezi písky a jíly. Třetihorní sedimenty zde mají mnohem menší rozlohu než sedimenty křídové.

1.5. Klima
Klima Jižních Čech je přechodného středoevropského typu, v němž se střídavě uplatňují vlivy oceánu na západě a vlivy pevniny na východě, takže počasí má proměnlivý průběh. Většina území Jižních Čech patří do mírně teplé a mírně vlhké nebo vlhké oblasti, která v nadmořských výškách kolem 750 m přechází v mírně chladnou oblast. Nejteplejším měsícem bývá červenec, kdy průměrná teplota dosahuje 17 - 18 °C v pánevních oblastech, v nejvyšších polohách nad 900 m klesá pod 14 °C. Dnů, kdy teplota vystoupí nad 25 °C, mají nejvíce pánevní oblasti, v průměru jich bývá 40 až 50 v roce. Maximální teploty téměř každoročně překračují v nižších polohách 30 °C, výjimečně i 35 °C.

1.6. Vegetace
Vegetace přirozená, hydrofilní, hydrofilní až mezofilní – LO – mokřadní a pobřežní křoviny a lesy. Ve stromovém patře převažuje vrba bílá (Salix alba)v různém stáří, dub letní (Quercus robur), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), habr obecný (Carpinus betulus). V keřovém patře se nacházela vrba jíva (Salix caprea), líska obecná (Corylus avellana), střemcha hroznovitá (Prunus padus), šeřík obecný (Syringa vulgaris) a bez černý (Sambucus nigra).

1.7. Fauna
V blízkém okolí toku je patrný výskyt spárkaté zvěře (srnec obecný – Capreolus capreolus), černé zvěře (prase divoké – Sus scrofa) a dalších drobných savců (především hlodavců). Ve vodním prostředí pak lze nalézt běžné obojživelníky, ryby a bezobratlé. Z avifauny jsou zde přítomní především vrubozobí (kachna divoká – Anas platyrhynchos)a drobní pěvci."

Součástí práce je mapa a fotografie, rozsah čistého textu činí cca 6 stran.