"Potenciální přirozená vegetace
Přirozený lesní kryt tvoří na většině území CHKO různé typy lužních a bažinných lesů. Jsou to zejména jilmové doubravy společenstva Ficario-Ulmetum campestris patřící mezi tvrdé luhy nížinných řek a na místech se stagnující vodou mokřadní olšiny společenstva Carici elongatae-Alnetum. Menší část pokrývají dubohabřiny a lipové doubravy. Černýšová dubo-habřina v okolí Střeně a Jeleního kopce západně od Střelic patří mezi hercynské dubohabřiny, Lipová dubohabřina Tilio-Carpinetum severozápadněji od Jeleního kopce přes vrch Kukačka směrem k obci Stavenice a území mezi Sobáčovem a Řimicemi patří mezi polonské duboha-břiny. Výjimečně na jižních expozicích doznívají z jihu fragmenty acidofilních teplomilných doubrav společenstva Sorbo torminalis Quercetum (dostupné na www.wikipedia.cz).

2.6 Současná vegetace
Většina území CHKO se rozkládá v údolní nivě řeky Moravy s lužními lesy, loukami, mokřady, tůněmi a zatopenými pískovnami. Dalšími biotopy na území CHKO jsou teplomilné chlumní doubravy v severní části a dubohabrové a bukové lesy. V lesích převažuje přirozená druhová skladba. Nadregionální význam má hlavně nezregulovaný přírodní meandrující tok řeky Moravy. Na trvale zamokřených místech rostou olšové vrbiny.
Tato vzácná společenstva lze nalézt v PR Kačení louka, PR Plané loučky a fragmen-tárně také v PR Litovelské luhy. Nejcennější typ lužních lesů jsou vrbiny jako tzv. měkký luh. Rostou na náplavech jako iniciální stadium zejména v NPR Ramena řeky Moravy, v PR Lito-velské luhy a v PR Novozámecké louky. Na vrbiny na pravidelně zaplavovaných místech na-vazují topolojilmové jaseniny a dále od řeky dubové jaseniny. V místech, která jsou zaplavo-vána jen výjimečně, rostou habrojilmové jaseniny jako tzv. tvrdý luh. Tvrdý luh je chráněn v těchto rezervacích: Národní přírodní rezervace Vrapač, Přírodní rezervace Hejtmanka, Přírodní rezervace Litovelské luhy, Přírodní rezervace Kenický, Přírodní rezervace Panenský les (dostupné na seznamencyklopedie.cz).
Dalšími cennými rostlinnými společenstvy jsou vlhké aluviální louky. Z nich je nejvý-znamnější Přírodní rezervace Plané loučky a dále Přírodní park Daliboř, Přírodní park Hvězda, Přírodní park Za mlýnem a Přírodní rezervace Novozámecké louky. Přírodní rezervace Kačení louka je významná společenstvy ostřic. V nadmořských výškách přibližně od 250 m n. m. nastupují dubohabrové lesy cenné zejména na exponovaných svazích s jižní a jihovýchodní expozicí (NPP Třesín, PR Doubrava). Starý bukový les je chráněn v Přírodní rezervace Bradlec.V zatopených pískovnách (PP Bázlerova pískovna, jezero Poděbrady, PR Chomou-tovské jezero, PR Moravičanské jezero) rostou nejrůznější společenstva vodních a mokřadních rostlin v různém stadiu sukcese. Na písčitých náplavech Přírodní rezervace Moravičanské jezero roste kriticky ohrožená přeslička různobarvá (Hippochaete variegata).V CHKO rostou také některé nepůvodní druhy a neofyty. Místy se vyskytují v lužním lese nepůvodní smrkové monokultury, které byly vysazovány jako úkryty pro bažanty. Výsadby hybridních topolů a šíření bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) správa CHKO zastavila a po následném přehodnocení výsadby ji odstranili. V Přírodní park Častava a Přírodní park Malá voda jsou zaznamenány výskyty křídlatky (Reynoutria sp.). Břehové zóny všech toků zasáhla netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), místy je hojná také netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), vrbovka žláznatá (Epilobium ciliatum) a slunečnice topinambur (Heli-anthus tuberosus). Šíření neofytů na říčních náplavech je správou CHKO redukováno. Na Pří-rodní rezervace Chomoutovské jezero se vyskytuje celík kanadský (Solidago canadensis) a javorovec jasanolistý (Negundo aceroides) (dostupné na seznamencyklopedie.cz).

2.7 Živočichové
Oživení CHKO Litovelské Pomoraví patří především k typickým zástupcům společen-stev řek, jezer, periodických a stálých tůní, litorálu, mokrých luk a především lužních lesů. V západní a severní části CHKO (tj. oblast Doubravy a Třesína) nalezneme zástupce společen-stev sušších doubrav. Výrazný vliv na faunu má okolní intenzivně obhospodařovaná zeměděl-ská krajina. Projevuje se především invazí řady stepních a lesostepních prvků, které se šíří s odlesňováním a vysušováním nivy i do původních, přirozených lesních společenstev. Velký vliv na složení fauny má i nitrifikace a intoxikace v zemědělství používanými látkami, a zne-čištění vod.

Bezobratlí
Vysoká druhová pestrost bezobratlých je dána především vysokou produktivitou eko-systému říční nivy. Z hlediska ochrany společenstev a genofondu lze CHKO Litovelské Po-moraví hodnotit jako jednu z nejvýznamnějších lokalit ve střední Evropě pro zachování spo-lečenstev periodických tůní.
Vedle řady dalších druhů se zde na mnoha lokalitách dosud vyskytují vzácní korýši, mj. žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii), listonoh jarní (Lepidurus apus), perloočky Alonopsis ambigua a Alona protzi, škeblovka (Lynceus brachyurus) a další."

Součástí práce je množství fotografií, tabulek, map a grafů, rozsah čistého textu činí cca 19 stran.