"1. LITERÁRNÍ PŘEHLED
Téma, které jsem se v této seminární práci rozhodla řešit, zahrnuje, nebo se dotýká mnoha různých témat rozebíraných v odborné literatuře. Jedná se odbornou literaturu, týkající se zkoumání přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí jako celku (zde bych zmínila publikaci Němec, J., Ložek, V. a kol.: Chráněná území ČR 2, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 1997). To se však skládá se z jednotlivých dílčích průzkumů, jako jsou botanické a mykologické průzkumy a průzkumy nejrůznější fauny žijící na tomto území, včetně průzkumů vlivu člověka (urbanizace apod.) na její vývoj. Dále se jedná samozřejmě o publikace o geologii a paleontologii území (včetně průzkumu ložisek nerostných surovin), což je jak již jsem se v úvodu zmínila pro tuto oblast velmi významné. Dále jsou to publikace týkající se průzkum historie osídlení oblasti, zahrnující i archeologický výzkum a samozřejmě i historii vlivu člověka na utváření zdejší krajiny. Abychom mohli posoudit současný stav krajiny a navrhnout vhodná revitalizační opatřeni, musíme znát současný stav životního prostředí, potencionální přirozenou vegetaci tohoto území, kterou se zabývá např. literatura fytocenologická či biogeografická, a vzhledem k mocné lomové těžbě, se tématu týká i obecně rekultivace lomů. Celkově je toto téma projednáno a vypracováno do podoby návrhů na péči v plánech péče Magistrátu hlavního města Prahy.
„O chráněné prvky přírody pečuje Agentura ochrany přírody - u národních přírodních památek, o ostatní přírodní památky pak odbor ochrany prostředí pražského magistrátu a v neposlední řadě i soukromí majitelé pozemků, přiléhajících například ke skalám. „Specifické" ochrany se dostává Prokopskému lomu a jeho okolí ve střední části údolí díky ostraze Armády ČR. Ochrana je natolik dokonalá, že se tuto část parku od konce 2. světové války nepodařilo ani zdokumentovat- významná část přírodního parku tak na odborné zpracování zatím čeká, a tato rezervace v rezervaci může badatelům jistě připravit mnohá překvapení. O čistotu a pořádek v přírodním parku se starají příslušné městské části, především pak Praha 5. Lesní plochy, např. v Dalejském háji, obhospodařují Lesy hl. m. Prahy. O chráněná území pečují také dobrovolníci z řady ochranářských organizací. Informace, kontrolu území,dokumentaci-a také postih neukázněných návštěvníků zajišťují členové Strážní služby státní ochrany přírody.“ (Tůma, str. 2)

1.1. Biota území
Jak jsem již zmiňovala, vybrané území je součástí Přírodní rezervace Prokopské údolí. „Severně orientované svahy s habrovou javořinou na suti a černýšovou dubohabřinou na hnědozemi, jižní svahy rozbrázděné četnými lomy a narušené výsadbou akátu, černé borovice a jírovce. Přesto mnoho přirozených nelesních enkláv s velice cennými společenstvy teplomilných trávníků a skal: spol. prvosenky jarní a pěchavy vápnomilné na severozápadních sklonech vápenců a diabasů, spol. trýzele škardolistého a kostřavy waliské na vrcholech skal, spol. devaterníčku šedého a ostřice nízké na j. úklonech, na skalách spol. seselu sivého a kostřavy sivé, v zazemněných úžlabinách nebo mírných úvalech spol. hlaváče bledožlutého a válečky prapořité. V lemech skal a křovin roste spol. kakostu krvavého a třemdavy bílé. Na ostrožnách skal Dalejského háje se vyskytují fragmenty šípákové doubravy. Jako zvláštnost se najde nad hlubočepským hřbitovem porost vřesu na vložce silurských břidlic. Na j. svazích diabasového hřbetu u Nové Vsi roste spol. tařice horské a mochny písečné s česnekem tuhým. Roztroušeně se najdou tři druhy kavylů, sličný, Ivanův, vláskovitý.“ (Němec, Ložek a kol., 1997, str. 114)
„Bohatství bezobratlých, především teplomilného hmyzu, podrobněji zpracované v některých svazcích sborníku "Natura pragensis"; z významných druhů převažují druhy stepního charakteru na skalních i hlinitých stepích a bezlesých sutích, ale jsou zde i významné druhy suťového listnatého lesa. Z brouků stepního typu jsou to např. střevlíkovití Notiophilus rufipes, Ophonus tenebrosus centralis, O. cordatus, Harpalus caspius roubali, Amara crenata, z drabčíkovitých např. Staphylinus ophthalmicus či Stenus ochropus. Z fytofágních stepních brouků např. mandelinkovití Labidostomis humeralis, L. lucida, Coptocephala quinquepunctata, dřepčíci Aphtona pygmaea, A. herbigrada, Longitarsus membranaceus, L. nanus, Psylliodes picina a štítonoš Cassida pannonica. Z čeledi Urodontidae zde stále žije poddruh Urodon rufipes nigritarsis, který byl právě odtud popsán. Z nosatcovitých např. druhy Apion austriacum, výrazně stepní Otiorhynchus velutinus a Peritelus leucogrammus, z xerofilního rodu Trachyphloeus druhy T. alternans, T. spinimanus, terikolní Omias rotundatus, dále Sciaphobus scitulus, Paophilus afflatus afflatus, Tychius schneideri, Baris laticollis, Mogulones austriacus, Ceutorhynchus rhenanus, C. lukesi. Z brouků suťového lesa a teplomilného háje jsou např. střevlíkovití Harpalus quadripunctatus, Abax ovalis, z mandelinkovitých např. Clythra appendicina, Cryptocephalus pusillus, Argopus ahrensi, z nosatcovitých bezkřídlí Brachysomus echinatus, Barypeithes mollicomus, druhy z rodu Acalles dokládají kontinuální trvání zdejšího háje; na duby jsou vázané druhy Curculio pellitus a Magdalis flavicornis. Mimořádný význam má CHÚ vzhledem k vápencovému podkladu po stránce malakozoologické – žije zde plž ovsenka skalní, známá z českých zemí jen z Českého krasu, dále neoendemit vřetenatka Bulgarica nitidosa, která má nejbližší příbuzné až v jižním Rumunsku, a reliktní druhy jako zrnovka Pupilla sterri. Zachovalá je i lesní malakofauna s jediným výskytem zuboústky Isognomostoma isognomostomos na území Prahy. Území je refugiem pro mnoho druhů obratlovců počínaje obojživelníky a zvláště ptáky. Hnízdí zde pravidelně asi 60 druhů a další se zastaví při svém tahu. Nejvíce jsou zastoupeni pěvci – konipas bílý i horský, střízlík obecný, červenka obecná. Některá léta hnízdí i slavík obecný. Běžní jsou budníčci, pěnice, králíček obecný a další. Ze savců zde žije asi 20 druhů, nejpočetnější jsou drobní hlodavci, např. norník rudý.“ (Němec, Ložek a kol., 1997, str. 114 – 115)"

Součástí práce je mnoho fotografií, map a kopií dokumentů, rozsah čistého textu činí cca 23 stran.