"Návrh jednostupňového zesilovače se zesílením Au = -40
Zdroj signálu je generátor s UGMAX = 0,1 V a RG = 600.
Spotřebič Rz = 4k bude mít společnou zem s generátorem.
K napájení je použit zdroj s UN = 9 V.
V zapojení bude použit tranzistor s h21e = 500.
Na výstupu se má zesilovač chovat jako tvrdý zdroj: Rvýst « RZ.

Aby zesilovač výkonově nezatěžoval generátor, musí platit: Rvst » RG.  Zvolíme proto vstupní odpor jako desetinásobek odporu generátoru: Rvst = 6 k.
Potřebnou velikost emitorových odporů určíme z požadavku na vstupní odpor:

Ze vztahu pro zesílení:

určíme odpor Rc = 40 . 12 = 480 (nakonec vybereme z řady E24: 470). Odpor RC je přibližně roven i výstupnímu odporu celého zesilovače, takže zapojení bude vzhledem k výstupu dostatečně tvrdé.

(nákresy)

Obr.1. Návrh zesilovače metodou beta bariéry
Protože v zapojení je pouze jeden tranzistor, musí tento tranzistor zesílit celý signál a pracovat ve třídě A. Pracovní bod se volí doprostřed charakteristik UCE = UN/2 (přibližně) a pro klidový proud podle OHMOVA zákona platí:

Dále se určí vnitřní odpor tranzistoru:

a zpětnovazební odpor: RE =12 - 3,8 = 8,2.

Pro návrh bázového odporu převedeme emitorové odpory do vstupního obvodu báze a z II. KIRCHHOFFOVA zákona:
UN - UBE = IB . {RB + h21e(RE +re)} určíme po dosazení za a za UBE  0,7 V velikost odporu do báze: RB = 440 k (z řady E24 nakonec vybereme nejbližší hodnotu rezistoru: M430).

Vstupní odpor zesilovače je tvořen paralelní kombinací odporu RB a h21e(RE + re): Rvst = 5,9 k.
Zesilovač a spotřebič se chovají jako derivační články. Kapacity se určí ze vztahu pro mezní kmitočet:

Za dělicí kmitočet se většinou bere kmitočet desetkrát menší, než je nejnižší zesilovaný kmitočet pásma zesilovače. V případě, že se část zpětnovazebního odporu RE zkratuje CE, určuje se tato kapacita tak, aby celková impedance paralelní kombinace RE s CE měla při nejnižším kmitočtu mnohem menší impedanci než zbytek zpětnovazebního odporu. V opačném případě prudce klesne zesílení při nižších kmitočtech."