"1/ EXILOVÁ LITERATURA
Jan Ámos Komenský ( 1592 – 1670)
- narodil se v Nivnici na jihovýchodní Moravě v českobratrské rodině
- studoval na bratrských školách v Přerově a ve Stráži, vysokoškolská studia absolvoval v Německu
- po návratu působil jako učitel a kněz v Přerově a ve Fulneku, byl posledním biskupem Jednoty bratrské
- události po bělohorské bitvě krutě zasáhly do jeho života – 1621 narychlo uprchl z Fulneku se ženou a dvěma dětmi před plenícími španělskými vojáky, přišel přitom o část svých rukopisů a celou knihovnu, za moru v Přerově mu zemřela žena
- 1628 v důsledku ostrých nařízení proti nekatolíkům musel odejít do polského Lešna
- pak pozván anglickým parlamentem, aby v Anglii zřídil akademii věd, pak pobyt ve Švédsku a Prusku
- návrat do Lešna – zde mu však zemřela druhá žena, při požáru přišel o majetek a rukopisy, velkou ztrátou byl zejména připravovaný slovník Poklad jazyka českého, naději na návrat do Čech mu zmařil Vestfálský mír 1648
- 1656 pozván do Amsterodamu, to už je světově proslulý jako reformátor školství – podle jeho zásad se reformují školy ve Švédsku, Holandsku, Uhrách
- umírá jako člověk těžce zkoušený odloučením od vlasti, ztrátou blízkých osob, důsledky třicetileté války atd. v holandském Naardenu

DÍLO:

1) náboženské a filosofické spisy
Listové do nebe – sociální otázky, zamýšlí se nad situací chudých, požadavek spravedlivých vztahů mezi lidmi
Truchlivý – zamýšlí se nad rozporem rozumu a náboženského citu
Labyrint světa a ráj srdce - rozsáhlá alegorická ( jinotajná ) skladba znázorňující autorovu pouť světem, zobrazeným alegoricky jako město, vznikla z osobních tísnivých dojmů, ale i z kritického pohledu na soudobý stav společnosti. Poutník, v němž Komenský představil sebe, si jde prohlédnout svět, aby si vybral vhodné zaměstnání. Na cestě ho doprovází Všezvěd Všudybud ( zosobněná lidská zvídavost), který mu radí, aby byl spokojen se vším, co spatří. Nemá nic kritizovat, neboť jen tak se uchrání nepříjemností.K Všudybudovi se připojí druhý průvodce – Mámení ( alegorie zvyku přijímat bez uvažování cizí názory). Nasazují poutníkovi brýle mámení, které zkreslují pohled na svět, poutník se ale nedá zmást a upravuje si je tak, aby mu nepřekážely ve správném pozorování. Město, do něhož vstupují, je opravdovým bludištěm. Hemží se lidmi, každý spěchá za svým zaměstnáním, ale ukazuje se, že každé je podvod a klam.Lidé na sobě nosí masky, mění si je, dělají spoustu zbytečných věcí. Ovládá je touha po snadném zisku, společenském postavení a bezstarostném životě. Poutník, v zoufalství nad ubohým stavem společnosti, chce prchnout ze světa, na výzvu boží se pak uzavírá v ráji svého srdce, tj. v samotě a náboženském rozjímání.
Kšaft umírající matky jednoty bratrské – odkaz českému národu po Vestfálském míru

2/ pedagogické práce
Velká didaktika ( Didactica magna) – největší předností je pochopení sociálních předpokladů výchovy – Komenský je přesvědčen, že každý člověk může být výchovou a vzděláním přiveden tak daleko, aby mohl žít důstojným lidským životem. Škola se má stát dílnou lidskosti. Nově je u Komenského středem zájmu nikoliv učitel, ale žák. Výchovu rozděluje Komenský do čtyř stupňů po šesti letech. Do šesti let se starají o vychování dítěte rodič
( „škola mateřská“), později škola. Povinná školní výuka má trvat do dvanácti let v národní škole. Ve větších městech mají být ještě „ školy latinské“( gymnázia), na nichž se žáci vzdělávají do 18 let. Nejnadanější z nich pak studují na akademiích ( univerzitách)
Informatorium školy mateřské – kniha určená především matkám a chůvám – rady, jak vychovávat dítě"

Důležité informace jsou zvýrazněny tučně.