"Časové průběhy proudů a napětí pulzního měniče během jedné pracovní periody:

(nákres)

1.) V prvním taktu, (komutace proudu z nulové diody D0 na hlavní tyristor), dochází ke komutaci mezi nulovou diodou a hlavním tyristorem, proud diody se zmenšuje na nulu, zatímco proud tyristoru se zvětšuje na hodnotu zatěžovacího proudu motoru. V okamžiku t = t1 , ve kterém se proud diody zmenší na nulu (iDO = 0, je proud tyristoru dán proudem i1 = iM1 = I1. Tím končí první takt, protože diodou nemůže procházet záporný proud a proto dioda vypíná. Mění se i schéma obvodu a začíná druhý takt – interval samostatné činnosti hlavního tyristoru.
2.) Ve druhém taktu, (samostatná činnost hlavního tyristoru), nulová dioda se stane nevodivou, proud ze zdroje prochází do zátěže hlavním tyristorem. Proud se lineárně zvětšuje z počáteční hodnoty I1 (směrnice přímky je dána rozdílem napětí zdroje a motoru a součtem obou indukčností). V okamžiku t = t2 je přiveden impuls na tyristor T2. Ten spíná a připojuje napětí komutačního kondenzátoru k hlavnímu tyristoru, přičemž jej polarizuje do zpětného směru. Schéma obvodu se opět mění a nastává třetí interval.
3.) Ve třetím taktu, (komutace proudu z hlavního tyristoru na pomocný tyristor), se po zapnutí pomocného tyristoru připojuje k původnímu obvodu další obvod: komutační kondenzátor, tyristor T2, omezující tlumivka, tyristor T1. Od okamžiku t = t3, kdy se proud hlavního tyristoru iT1 zmenšil na nulu, kmitavý průběh proudu končí, protože tyristor T1 nemůže vést záporný proud. V tomto okamžiku proto končí třetí takt (interval, kdy proud z hlavního tyristoru T1 komutuje na pomocný tyristor T2). Během tohoto taktu se kondenzátor vybíjel a na konci t = t3 je jeho napětí UC3. Proudy v obvodu motoru i3 a proud pomocného tyristoru jsou stejně velké. (i3=iT2=I3). Nastali počáteční podmínky pro čtvrtý takt.
4.) Ve čtvrtém taktu, (samostatná činnost pomocného tyristoru), je obvod tvořen smyčkou: zdroj-komutační kondenzátor-pomocný tyristor-vyhlazovací tlumivka-motor. Jedná se o kmitavý LC obvod. Na začátku taktu, než se kondenzátor vybije, je tyristor polarizován závěrně a obnovuje svou blokovací schopnost. V okamžiku, kdy se kondenzátor vybil, je napětí tyristoru nulové, uT1=0. Časový interval Tv musí být delší, než je vypínací doba tyristoru, protože v další části taktu přechází napětí na tyristoru do kladných hodnot a namáhá tyristor v přímém směru. (Kondenzátor se vlivem činnosti kmitavého obvodu LC nabíjí na opačnou polaritu).
5.) Pátý takt, (komutace proudu z pomocného tyristoru na nulovou diodu), končí v okamžiku t5, kdy se proud pomocného tyristoru zmenšil na nulu a tyristor proto vypíná.
6.) V šestém taktu, (samostatná činnost nulové diody), jsou hlavní a pomocný tyristor nevodivé, zdroj je odpojen od motoru. Proud motoru se uzavírá nulovou diodou D0. Zdrojem proudu je magnetická energie indukčnosti obvodu motoru Lm. Interval končí v okamžiku t6 , kdy dostává zapínací impuls tyristor T1. (Začíná nová perioda činnosti puzního měniče.)

Přebíjení komutačního kondenzátoru: Jedná se o kmitavý LC obvod, který musí být navržen tak, aby kmital. V obvodu se uskuteční pouze jeden kmit, protože dioda Dp umožňuje průchod proudu pouze jedním směrem. Doba, za kterou dojde k přepólování je dána dobou trvání jedné půlperiody. Přebitím kondenzátoru se obvod připraví na nové vypnutí. Časový interval tP, za který proběhne přebití kondenzátoru, představuje omezení pro regulační rozsah pulzního měniče: vypnutí lze uskutečnit až po přebití kondenzátoru, ne dříve!"

Součástí práce jsou schémata, nákresy, grafy a tabulky, rozsah čistého textu činí cca 15 stran.
Otázky jsou zpracované v rozsahu cca 6 stran.