"1. Český romantismus

Přední místo nezaujímá už vědecká tvorba, ale literatura. Zájem o slovanský folklor ustoupil před českým. R. 1830 se česká vlastenecká veřejnost rozdělila na 2 tábory. Starší generace (Jungman, Hanka, Palacký) se postavila odmítavě k polskému povstání, viděli v něm zhroucení, nepochopili že směřují proti carskému absolutismu. Mladá generace poznala, že slovanská vzájemnost nestačí pro osvobozovací úsilí a je třeba bojovat politicky a spoléhat se na vlastní síly.
Nejen v Polsku, ale i v jiných evropských zemí došlo r. 1830 k revolucím. Revoluční postoj u nás byl spíše u jedinců než u hromadných hnutí. Česká společnost byla s daným stavem spokojená. Ideálem měšťanstva byl pohodlný život. Úkoly 30. a 40. let byly různé. Poslání literatury způsobovalo, že výchovné cíle převyšovaly umělecké záměry. Snaha, aby literatura na čtenáře působila jako národně výchovná, vedla často k tomu, že vznikala díla, která si nekladla vyšší nároky než bavit čtenáře.
Ve 40. letech se zvýšila umělecká náročnost literatury.

KAREL HYNEK MÁCHA (1810–1836)
Světový autor, básník, prozaik. Narodil se v Praze na Malé Straně kde vyrůstal. Otec byl mlynářský panovník a matka z pražské rodiny. (Křestní jméno Ignác si počeštil na Hynek). Otec si zařídil malý krámek.
Vystudoval gymnázium a seznámil se s Jungmanem. Studoval právnickou fakultu. Byl i výtvarně nadaný (do svých deníků si maloval hrady…), miloval divadlo a navštěvoval kajetánské divadlo kde se seznámil s Losi. Mácha v ní vidí ideál. Když spolu čekají dítě uvědomí si, že je to jen obyčejná dívka.V Litoměřicích v den svatby Hynek zemřel.
Ve své době byl odsuzován a nepochopen. Přijala ho až mladá generace J. Nerudy a V. Hálka.

MÁJ (1836) lyricko epická báseň. Mácha věděl, že cenzura bude mí námitky a napsal úvod (vysvětlivky). Tvrdil, že je dílo o lásce. Máj je výjimečnou skladbou.
1. skladba – připomíná drama nebo operu. Má 3 akty, 2 mezihry (intermezza) epilog.
2. forma – básnický rytmus jamb na 2. slabice
3. uměleckost – nikdo před Máchou nedokázal tak vyjádřit krásu přírody (denní a roční období), obrazy plné barev, kontrastu, světla a tmy, kombinace barev modré a bílé, zelené a bílé = studené barvy, chlad, čistota, dálka. Mimořádný slovosled, fonetika (zvuková stránka slova), obměňování významu slov, hromadění příd. Jmen tzn. že zmírní podstatné jméno, dynamická slova, kontrastní přívlastky
4. myšlenková náplň – ffie skladby

1. zpěv Jarmila čeká na břehu jezera na Viléma. Vilém zabije jejího svůdce a zjistí, že zabil svého otce. Vilém je popraven a Jarmila skočí do jezera.
2. zpěv Vilém je vrahem vinou osudu. Společnost se neptá co ho k tou vedlo. Vyslovuje názory (obžaloba společnosti). Děsí se posmrtného života. Jako první vyjádřil čas = něco nevraného, je děsivé to, že se nemůžeme vrátit.
3. zpěv Na dobu je to názor revoluční. Dobro i zlo je od boha. Mácha říká, že lidský život něco takového nezná. Vilém se děsí smrti, ale neodprošuje boha. Nevidí východisko ve víře v boha.
4. zpěv Mácha se ztotožňuje s Vilémem. Místo Viléma začne říkat já. Názory Vilémovi jsou Máchovy. V závěru zvolá své jméno jako první.

Básně začal psát německy. Próza prostupuje poezii. Mácha jako i jiní romantikové nerozlišoval jednotlivé slovesné druhy, proto próza má mnoho lyrických nebo dramatických prvků a silnou hudebnost.

OBRAZY ZE ŽIVOTA MÉHO soubor povídek (dokončil jen 2) VEČER NA BEZDĚKU Máchovy cestovní dojmy, lyrizovaná próza. MARINKA promyšlená kompozice, hudebně dramatická skladba. Protiklady krásy a ošklivosti, života a smrti, vznešenosti
a hrubosti, představy a skutečnosti jsou spjaty se samým básníkem.

CIKÁNI román, rozpor snu a skutečnosti. Cikán nalézá svou milou svedenou, v otci poznává jejího svůdce a v milovaném pěstounovi vraha svého otce.

Chtěl napsat větší románovou skladbu měl o být román o 4 dílech KAT (Křivoklad, Valdek, Vyšehrad a Karlův Tejn). Napsal jen KŘIVOKLAD je o králi Václavu IV. jako zajatci čes. odbojných pánů na Křivoklátě, jeho osvobození a návrat do Prahy. Máchovy jde o vyvolání dobové atmosféry, hrdinové nejsou pojati historicky, ale subjektivně."

Jména děl jsou psána kapitálkami.