"I. Situace v Německu po první světové válce

Po porážce Německa v 1. světové válce se na jeho území velice rychle vytvořily nacionalistické skupiny s cílem zbavit se „zrádců vlasti“, kteří podle nich byli příčinou podpisu potupné mírové smlouvy, stejně tak jako komunistů oddaných bolševickému Rusku. Nacionalisté se rekrutovali ze všech vrstev společnosti a už v této době zakládali polovojenské organizace – tzv. Freikorps. Ty se narychlo formovaly z demobilizovaných pravicových vojáků, kteří se sdružovali za cílem potírání nepokojů, udržování pořádku v ulicích a zabránění bolševickému režimu v ovládnutí Německa.

1.1 Vznik prvních stranických bojůvek NSDAP

Na dně Mnichovské politické scény tehdy působila Strana německých pracujících, vedená Antonem Drexlerem. Jako vojenský pozorovatel navštívil v září roku 1919 schůzi této nepatrné strany Adolf Hitler. Krátce na to se ke straně připojil a díky svému řečnickému umu ji brzy zcela ovládl a změnil její název na Nacionálně socialistickou dělnickou stranu (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei - NSDAP). Ta se začala rychle zviditelňovat ve zmatcích a rvačkách bavorské politiky. Politika byla tvrdou záležitostí - největší roli hrálo násilí a tak si nacisté začali pro pouliční rvačky s militantními komunisty a jinými živly organizovat své vlastní polovojenské skupiny, které by dohlíželi i na schůze strany.

1.2 Vznik SA

Dohled nad ustanovující schůzí NSDAP, která se konala 24. února 1920, převzala četa Zeitfreiwilligen - dočasných dobrovolníků - vyzbrojených pistolemi a oblečených do šedých uniforem mnichovského Reichswehru1). Hitlerovy projevy brzy vzbudily ohlas v řadách Freikorpsu. Koncem roku 1920 vznikla formace Saalschutz (Sálová stráž), která držela dozor nad řečníky na schůzích strany. V listopadu 1921 velitel Freikorpsu Ernst Röhm sjednotil rozmanité jednotky Saalschutzu celého Bavorska a přejmenoval je po elitních oddílech německé armády z konce první světové války na Sturmabteilungen (Úderné oddíly) – zkráceně SA. Hitler potřeboval využít Röhmových fantastických organizačních schopností a dalších vojenských sponzorů a tak musel, chtě nechtě, nechat přejít SA pod záštitu Freikorpsu a Reichswehru. Jenomže členové Freikorpsu byli jeho hnutí většinou loajální jen částečně a zachovávali věrnost svým vlastním vůdcům. Formálně velel SA osobně, ale na loajalitu řadových příslušníků se úplně spoléhat nemohl. V lednu 1923 kdy příslušníci SA pochodovali na sjezdu NSDAP, dosahovali početního stavu 6 000 mužů, členěných do čtyř pluků. Hitler tehdy pověřil bývalé letecké eso Hermanna Göringa řízením rychle se rozrůstající organizace. Göring byl však v podstatě líný a neukázněný, takže za nitky tahal dále Röhm.

1.3 Stabswache/Stosstrupp Adolf Hitler

Hitler byl rozčarován jeho ambicemi a nezávislostí, podporovanou navíc vojenskými kruhy. Výsledkem toho bylo, že si Hitler v květnu roku 1923 zřídil svoji osobní gardu složenou z příslušníků věrných pouze jemu, kteří mu osobně přísahali věrnost. Nesla název Stabswache, ale pod tímto názvem existovala pouze dva měsíce. Aby Hitler zabránil zmatkům v jednotkách SA, nesoucích stejné jméno, včlenil Stabswache do nové čety o 30 mužích, pojmenované Stosstrupp Adolf Hitler (Úderná jednotka Adolf Hitler). Veleli jí dva nejspolehlivější Hitlerovi muži – Julius Schreck a Josef Berchtold.

1.4 Mnichovský puč a situace po něm těsně následující

Stosstrupp byla v čele Mnichovského puče 9. listopadu 1923, jenž skončil katastrofou. Tento pokus o násilné převzetí moci v Bavorsku byl rozprášen armádou, NSDAP byla zakázána, SA rozpuštěny a Hitler dostal dva roky vězení. Během pokusu o puč člen Stosstruppe Ulrich Graf zachránil Hitlerovi život a sám byl vážně zraněn. Tato epizoda zanechala v Hitlerovi trvalou vzpomínku a utvrdila ho v potřebě podobné jednotky. Ve vězení v Landsbergu sepsal Hitler svůj Mein Kampf - nacistickou bibli. V této době se Röhm vzepřel Vůdcovým příkazům a spojil SA s dalšími pravičáckými paramilitaristickými organizacemi a vytvořil novou organizaci – tzv. Frontbann. Hitlerovi poprvé reálně hrozilo, že ztratí na SA kontrolu. Po svém propuštění v listopadu 1924 začal Hitler rozbitou stranu obnovovat."

Součástí práce je tabulka a ilustrace o rozsahu cca 1 strany.