"O vracení se


Já se tam vrátím a ty se vrátíš sem, on se vrátí k ní, my bychom se vrátit měli, však vy byste se vracet nemuseli a oni? Ti ať se radši už nikdy nevrací. Impérium vrací úder, Návrat Jediho, Návrat do budoucnosti, Vratné láhve. Pokud Vám náš výrobek nebude vyhovovat, můžete nám ho do 14 dnů vrátit a my Vám obratem vrátíme Vaše peníze. Můžete se navracet, obracet se nebo se nevracet, pokud by vám nebylo dobře, můžete se vyzvracet, či někoho pozvracet. Tvrzení nebo strom můžete vyvrátit, o úhlavním nepříteli můžete prohlásit, že je zcela zvrácený. Čeština je opravdu bohatý jazyk. Ale máme i pár cizích slov, například restituci – navrácení majetku, restauraci – návrat k původnímu stavu, nebo recidivitu – návrat něčeho, co již zdánlivě skončilo.
Vracet se můžete například místně, na známá místa. Tam, kde jsme prožili příjemnou dovolenou, se možná jednou vrátíme, tam, kde byla příšerná obsluha, postele a bůhví co ještě, nás už asi nikdy nikdo neuvidí. Já se většinou vracím zpět ke dveřím, abych se ujistila, že jsem určitě zamkla. Pod pracovním vytížením by se občas člověk vrátil rád do školy, ještě lépe možná do školky, protože tam opravdu moc starostí nebylo.
Vracet se dá taky ve vzpomínkách, neboli časově. Vracet se v čase zatím možné není, i když se mi můj kamarád vehementně už několikrát snažil vysvětlit, proč to nejde. Já tomu moc nerozumím, ale raděj se k tomuto tématu nevracím, abych odvrátila rozvrat. Dokud si dokážu v těžkých chvílích vybavit pěknou vzpomínku na setkání s kamarády, jsem celkem šťastná.
Co vlastně dnes můžete vrátit? Možností nám moderní civilizace nabízí spoustu. Poškrábaný mobil, zkažený meloun, kdybyste chtěli, tak třeba i neposlušného psa, kterého jste si před měsícem vybrali v útulku. Vrátit nám mohou krásu, mládí, v některých případech i zdraví. Ztracený nebo promarněný čas nám zatím nikdo nevrátí, ale co není, může být. Darovanému koni na zuby nekoukej, ale nedokážu si představit dárek, který by vrátit nešlo.
Těžko říct, jestli se někdy lidstvo vrátí ke své historii a řádně se z ní poučí. Těžko říct, jestli se někdy navrátíme ke zvykům našich předků a svět nebude třeba tak zkažený, jako se nám někdy zdá. Jedno je však docela jisté. Ve stáří se všichni vrací ve vzpomínkách k dětství, vzpomínají a hodnotí celý svůj život, jestli byl prospěšný, nebo jestli se třeba něco nedalo udělat jinak. Doufám, že až se já budu jednou takhle vracet, zhodnotím dobře a nebudu moc litovat. A co vy?"