1.

Úvod

2.	Charakteristika jednotlivých kast

2.1	Šúdra – kasta sluhů a zemědělců

2.2	Vaiśja – kasta obchodníků

2.3	Kšatrija – kasta bojovníků

2.4	Brahmána – kasta knězů

"Indické kasty
Hned na začátek bych ráda řekla, že indické kasty dříve opravdu fungovaly, Indové se rodili do kast, kam svou náturou patřili. Mluvím tedy zase o reinkarnaci. V tomto referátu nabízím esoterický pohled na kastovnictví.

Šúdra- byla kastou sluhů, zemědělců. Jsou to lidé nevyzrálí pro vyšší ideály. Mají málo moudrosti, a proto se nechávají využívat ostatními vrstvami společnosti. Jsou obklopeni hmotnými záležitostmi, žijí jen pro radost svých smyslů a mysli. Mohou vyznávat i určitá božstva, ale to jen kvůli splnění vlastních přání jako dobré manželství, úroda apod. Na Západě šúdru představuje člověk materiálně založený. Může to být i křesťan, který se kromě nedělní návštěvy kostela k Bohu vůbec neobrací. Může znát velké množství informací, může mít několik vysokých škol,to ale ještě neznamená, že je moudrý. Jeho hlavní cíl života je hromadění peněz, aut, vlastnictví lepší chalupy než soused apod. Šúdra může být jak člověk s motykou na poli, tak člověk s kravatou. Typickým heslem šúdry je být jako ostatní, nevybočit z řady.
Vaiśja- byla kastou obchodníků. Je to vrstva lidí co řídí práci šúdrů. Sami se tedy snaží utvářet život sobě a druhým, už se nenechají jen usměrňovat. Vaiśja má již touhu něco dokázat, ale je stále ještě poután smysly. Věří v něco nadpozemského, ale stále je ještě velmi vzdálený. Vaiśja na Západě má značné vědomosti, což se ale netýká duchovních oborů. Může být velkým ekonomem, vědcem,sociologem apod. Naprostá většina politiků jak na Západě, tak i na Východě patří do kast vaiśjů a šúdrů."