"1.2. Obecný daňový vývoj
Spotřební daně byly zavedeny v České republice v lednu 1993. V této době
vstoupila v platnost nová daňová reforma, která nastolila konec více jak čtyřicetiletému
socialistickému daňovému systému a přizpůsobila systém tržnímu prostředí, jež právě
vznikl. Byl to základ moderního systému, čímž se přiblížilo systémům vyspělých států.9
Začlenilo se šest nových daní ze spotřeby – pět selektivní spotřebních daní, která měla
jednu legislativní normu, a jedna univerzální daň z přidané hodnoty.10
Jakožto součást nového daňového systému vytvořily spotřební daně systém
nepřímých daní neboli systém daní ze spotřeby. Znamenalo to získání pozice jednoho
z nejvýznamnějších rozpočtových příjmů.11
Přestože jsme nebyli součástí Evropské unie12 v době zavedení spotřebních daní,
přijal se systém, který byl plně kompatibilní s harmonizovaným systémem členských
8 Svátková (2007, str. 16)
9 Svátková (2009, str. 13)
10 Svátková (2007, str. 88)
11 Svátková (2009, str. 13)
12 dále používaná zkratka EU
zemí EU, konkrétně v oblasti hlavních druhů daní. Přijetí nebylo bezprostředně
vyvoláno harmonizačními tendencemi – na rozdíl od ekologických daní.13
Předmětem se stalo 5 skupin vybraných výrobků:14
- minerální oleje (v době zavedení uhlovodíková paliva a maziva),
- alkoholické nápoje – líh, pivo, víno (až později se přidaly meziprodukty),
- tabákové výrobky.
V České republice na rozdíl od jiných členských států EU se nestaly předmětem daně
např. káva, čaj, čokoláda, zmrzlina, igelitové tašky, mobilní telefony aj.
Konstrukční prvky se v celé řadě se spotřebními daněmi té doby výrazně odlišovaly
od svého pozdějšího vzoru EU. Podoba zákona o spotřebních daních byla patnáctkrát
novelizována, přičemž poslední novela „skončila“ posledním dnem roku 2003, tj. před
vstupem České republiky do EU.15
Počínaje novým rokem 2004 vstoupil v platnost nový zákon – zákon
č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, který měl dvojí účinnost. Základní pravidla
platná pro území tuzemska již plně respektovala směrniční zásady. Směrnicemi EU je
pevně stanoveno, co povinně musí být předmětem spotřební daně, co lze osvobodit, jsou
stanoveny minimální sazby daně, harmonizován je i vznik povinnosti daň přiznat
a zaplatit v důsledku omezení daňových úniků. Vstupem České republiky do EU
se problematika tuzemských spotřebních daní rozšířila o novou, třetí sféru
reprezentovanou členskými státy Společenství, s výjimkou ČR. Druhou sféru
reprezentují třetí země, které se zmenšily o členské země EU.1e"

Katedra veřejných financí, studijní obor Zdanění a daňová politika.
Součástí práce jsou tabulky, graf a schéma, rozsah čistého textu činí cca 50 stran.