"Cizinec?

Že si by si s nimi nějak rozuměl? Se svými spolužáky? Ne, to se rozhodně říct nedalo. Naopak se těšil, až na téhle škole skončí. Zmizí, každý někam jinam a se svými spolužáky se už nikdy neuvidí…
Obvykle seděl v první lavici. Nebyl šprt, ale za tu dobu, co sem chodil do školy, to tak nějak dopadlo samo. Nevycházel s nimi. Nebo spíš – vycházel by s nimi, ale nestáli o něj. A proč taky? Oproti ostatním byl takový jiný. Jakoby divný… Cizinec?
Vlastně mu to ani nevadilo. Nechápal je a jejich zkratky, které používali místo normálních jasných slov. Měl svoje záliby a zájmy, které ostatním připadaly nepochopitelné, ale byl tak spokojený. Měl na ně aspoň klid. O víkendu dělal to, na co neměl čas během týdne. Nepotřeboval chodit na party, které pořádali jeho spolužáci. Beztak už jich měl za celý týden dost.
Seděl v lavici a poslouchal pochvalná slova třídní, jak jsou výborná třída a jak spolu úžasně vycházejí. Bezděky se ušklíbl. Připadal si jako cizí člověk, který to všechno viděl zvenčí. Všechny ty skupinky, které mezi sebou o přestávkách bojovaly, jako by byly vzduch. Nebo uměly tak výborně hrát, že byl učitelský sbor přesvědčen, že jsou bezchybný kolektiv. Je to snad jeho chyba, že se s žádnou z nich nechtěl ztotožnit?
Vždycky si raději všechno udělal sám. Měl za svoji práci zodpovědnost a když se něco nepovedlo, věděl proč a nikdo na něj nesvaloval vinu.
Věděl,že kdyby se přidal do jedné z těch skupinek, za chvíli by si z něj udělali obětního beránka. Takhle byl sám a mohl se svobodně rozhodnout, pro koho se obětuje, a kdo mu za to nestojí. Ale taky věděl, že se ho nikdo nezastane. Kdo by se zastával někoho takového, jako je on? Někoho tak divného? Cizího?! Bylo mu jasné, že se o sebe bude muset postarat sám, nebo jít s davem, který ho ze svého středu stejně dřív nebo později vytlačí.
Byl cizinec. Někdo jiný, divný… Pro ostatní nepochopitelný.
Třídní věci šly mimo něj. Proč by do nich jako cizinec zasahoval? A nijak mu to nevadilo. Boj o moc, koryto a postavení ho nikdy nezajímal. Už na začátku volení třídního zástupce viděl nechuť spolužáků cokoli dělat. Copak není jednodušší sedět a nadávat na okolní dění? Jistě, každý hledá někoho, kdo by za něj vyřídil nepříjemné věci a pak na něj hodil následky.
On ostatní ve třídě varoval, že z toho, nebo onoho bude průšvih, ale nikdo mu nevěřil. Proč taky? O dění se nikdy nezajímal, tak co mohl vědět?! A pak za ním chodili a kajícně přiznávali, že měl pravdu. A zase se nepoučili.
KDO BY VĚŘIL CIZINCI???!!!"

Práce je ke stažení na www.ok2bvg.cz/lenka a www.kidsland.cz a www.romanyzdarma.cz, v budoucnu bude zveřejněna na www.ctenizdarma.cz.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ