"1. Ekonomie x Ekonomika

1) matematická větev (formálně - logický charakter)
• možnost matematického důkazu
• co nelze dokázat matematicky nelze dokázat vůbec

2) společenská větev
• odmítá matematiku v ekonomické teorii
• ekonomie je věda o chování lidí ve výrobě (nelze nasměrovat do vzorců)

1.1 EKONOMIE JAKO VĚDA
1.1.1 Vývoj základních ekonomických teorií

Starověk
• Starověké Řecko - Homér, Platón, Xenofon, Aristoteles
• Starověký Řím - ekonomické názory jsou uváděny různými autory zejména ve spisech týkajících se zemědělství
Středověk
• Scholastika
• Kanonisté - církevní myslitelé, kteří se podíleli na vypracování církevního, tzv. kanonického práva (Tomáš Akvinský)
Novověk
• MERKANTELISMUS
Tento ekonomický směr je považován za první buržoazní ekonomickou teorii, která vznikla na přelomu 16. a 17. století v západní Evropě v období vzniku absolutistických monarchií. Merkantilismus je považován za ekonomický nacionalismus. V oblasti evropského ekonomického myšlení tato teorie převládala od počátků kapitalismu téměř až do průmyslové revoluce.
Hlavní zásady merkantilismu:
• bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi
• bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod)
• cílem obchodu je aktivní obchodní bilance
• k tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydávání ochranných cel

Samotné slovo „merkantilismus“ je latinského původu (mercator – obchodník, Mercurius – římský bůh obchodu).
S rostoucím dovozem drahých kovů z kolonií (zejména z Ameriky) byl příliv zlata do země měřítkem jejího bohatství. Protože měna byla zpravidla kovová (zlatá, stříbrná), usilovalo se o dosažení aktivní obchodní bilance a rozšíření peněžního oběhu, který měl jednak podporovat obchod a výrobu a dále měl státu zajistit likviditu pro případ války.
V merkantilismu se řešily především hospodářské otázky spojené se zájmy absolutistických panovníků, velkých finančních domů a obchodních společností. Přímé zásahy státu do ekonomiky omezily volnou konkurenci a měly zabránit úniku zlata ze země. Zisk byl dosahován obchodem s výrobky vyráběnými převážně cechovními řemeslníky a feudálními velkostatky, které se prodávaly panovnickému dvoru a feudálům.
Merkantilismus byl prosazován na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. V této době Francie pronikla do kolonií (Amerika – Louisiana, Kanada, Indie, Indonésie). Hlavním představitelem byl Jean-Baptiste Colbert, ekonom, právník a ministr financí. Colbert byl od roku 1651 ve službách kardinála Mazarina a ovlivňoval státní záležitosti. Byl autorem mnoha občanských, trestních, obchodních a jiných nařízení, která přispěla k sjednocení zákonodárství ve Francii. Podpořil vznik obchodních společností pro styk se zámořím a kolonizaci Kanady a Lousiany. V roce 1666 založil Akademii věd. Je po něm nazvána francouzská varianta merkantilismu (colbertismus), jejímž cílem bylo zajistit zvýšení státních příjmů. Podporoval také zakládání královských manufaktur a výrobu a obchod spojený s odčerpáváním bohatství ve prospěch zájmů státu."

Důležité informace jsou tučně zvýrazněny.
Součástí práce jsou grafy a schémata, rozsah čistého textu činí cca 40 stran.