"1.2. Občanská společnost v období integračních a globalizačních procesů
Občanská společnost (dále jen OS) vzniká samostrukturalizací (nadace, spolky apod.). Je to přirozené sdružování. Nevládní neziskové organizace jsou páteří občanské společnosti a je zázemím demokracie. Jsou důležitým partnerem vlád, nadnárodních korporací a mezinárodních institucí. Jejich činnost je založena na lidské aktivitě a svobodě.

Proč vzniká občanská společnost?
Je protiváhou ke klasickým prvkům demokracie, kterými jsou demokratické instituce (parlament, vláda, politické strany). Řeší selhání pramenící z globalizačních snah jakými jsou:
• Růst ekonomiky – ničení životního prostředí;
• Růst obyvatelstva – větší využívání zdrojů, růst chudoby;
• Hrozící nedostatek vody.

Jak funguje občanská společnost?
• Řeší svoje problémy;
• Výsledky aktivit se pozitivně promítají do politik;
• Více ovlivňují lokální úroveň.

OS po vstupu do EU
• Posilování OS
• Vliv mezinárodních organizací
• Pozitivní působení
Po vstupu ČR do EU se občanská společnost rozvíjí tím, že se urychluje proces posilování OS. Tzn., že občané se naučili vyjadřovat se k různým integračním a jiným otázkám. Hájí svoje zájmy. V ČR působí celá řada mezinárodních organizací nebo zde mají své pobočky a stávají se vzorem pro místní sdružení. Tomuto procesu napomáhají i krajane, kteří svými aktivitami poskytují vzory.

OS a byrokracie
OS má právo a v některých případech i pravomoci účinně ovlivňovat úřední rozhodovací procesy např. v oblasti ŽP. Od konce 90.let dochází však k jejich postupnému omezování a tím k likvidaci demokratických principů. Příkladem může být to, že nové zákony jsou složité, obsáhlé a neprůhledné. V některých zákonných úpravách se upouští od některých demokratických principů nebo se oslabují ((např. nový správní řád). Některé úřady nepovolují kopírování úředních listin a občané si je musí opisovat nebo dělat výpisky (např. MMR ČR).
Občanská společnost má možnost pouze akceptovat daný stav a smířit se s realitou, nebo se může angažovat a důsledně definovat zásadní otázka rozpory a spojit se v nepolitickou horizontální strukturu a prosadit systémové zásady.

1.3. Korporativismus a pluralismus ve veřejné správě
Politika je souhrnem interakcí, pomocí nichž jsou ve společnosti autoritativně rozmisťovány různé hodnoty materiální a nemateriální. V různých zemích se vytvořily odlišné typy reprezentace zájmů, které lze rozlišit na dva základní typy, a to (1) korporatismus a (2) pluralismus.

1.3.1 Korporatismus
V obecném pojetí je korporatismus chápán jako systémem zprostředkování, propojení a koordinace zájmů mezi vládou a omezeným počtem povinných, nekonkurenčních, hierarchicky seřazených a velmi dobře organizovaných institucí a sdružení. V podstatě se jedná o profesní zaměstnavatelské svazy uznané, licencované nebo vytvořené státem. Rodí se tedy postupně z rostoucí mocí některých zájmových skupin nebo je ustavována státem. V řadě zemí funguje jako kolektivistická reprezentace odvětvově ekonomických a socioprofesních zájmů (podnikatelské a odborové svazy, komory apod.).
Ve své rozvinuté podobě korporatismus v podstatě eliminuje funkci parlamentu tím, že:
• parlament přestává být místem, kde dochází ke klíčovým jednáním a nalézání kompromisů;
• stálou spoluúčastí při řešení každodenních konfliktů se inkorportují dovnitř státu;
• s tímto přístupem souhlasí i ti, co chtějí odstarnit konflikty a navázat na mírumilovné a konsensuální řešení.
Schéma 1-9 Korporatismus Schéma 1-10 Fáze vývoje korporatismu

Korporatismus procházel v západních demokraciích vývojovými fazemi. (i) Organický korporatismus (19.stol.) v době kritiky liberálního kapitalismu. Nelíbila se jim především sociální nerovnost ostré konflikty. Požadovali znovuobnovení „organického řádu“ založeného na harmonii mezi státem a společností. (ii) Organizovaný korporatismus (státní) se vyskytoval v meziválečném období především v Itálii, kdy bylo opuštěno od zastupitelského mandátu a bylo nahrazeno soustavou privilegovaných korporací. Tato komora korporací byla sice formálně volena, avšak šlo o schvalování jednotné kandidátky (kandidáty navrhovaly jednotlivé profesní komory), kterou vypracovala Velká fašistická rada. (iii) Sociální korporatismus měl pomoc řešit ekonomické a politické krize některých liberálně demokratických režimů po II. w.w. Obecně se má za to, že pomohl překonat obrovské poválečné obtíže, astartovat ekonomický růst a stabilizovat demokracii."

Práce obsahuje schémata o rozsahu cca 10 stran.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ