" Proces rozhodování

Existuje řada přístupů k rozhodnutí, které závisí především na charakteru problému, čase a na schopnostech manažera. Rozhodování lze považovat spíše za prostředek než požadovaný výsledek. Je to proces, s jehož pomocí chce manažer dosáhnout požadovaného stavu.
Každé rozhodnutí je výsledkem dynamického procesu, který je ovlivňován mnoha faktory (organizační prostředí, manažerské dovednosti, motivace...).
Čím více se jedná o ojedinělý problém a čím více budou výsledky ovlivňovány neurčitostí, tím bude realizován rozhodovací proces kompletněji. Z toho je jasné, že rozhodovací proces se využívá především pro neprogramovaná rozhodnutí.

Individuální
1. identifikace problému
- zjistit příčiny problému a analyzovat je: běžné problémy (jsou nejlépe viditelné)
konflikty mezi pracovníky
příležitosti (problém, který není zjevně
vidět, může z něj však vzniknout
velký problém, např. nedodržení
norem a opatření)
2. stanovení alternativ
- pokud máme problém definován, můžeme začít hledat všechny možné alternativy jeho řešení
- k tomu je potřeba shromáždit všechny relevantní informace, týkající se dané problematiky
- většinou platí, že čím víc máme alternativ řešení, tím rychleji je dosaženo konečného rozhodnutí
3. hodnocení alternativ
- zde dochází k vzájemnému porovnávání navržených alternativ a k jejich vyhodnocení
- je potřeba najít nejpřijatelnější alternativu, která přinese nejpříznivější výsledky a bude maximálně eliminovat nepříznivé důsledky její volby
- dále je vhodné využít další hodnotící kritéria, jako např. minimalizaci nákladů, dosažení většího uspokojení zákazníka a další
- při hodnocení alternativ přicházejí v úvahu tři následující situace:
a) určitosti (rozhodovatel má k dispozici kompletní znalosti o možných
důsledcích volby jednotlivých alternativ)
b) rizika (rozhodovatel má k dispozici pravděpodobné odhady vzniku
možných důsledků volby jednotlivých alternativ)
c) neurčitosti (rozhodovatel nemá žádné informace o (tom, s jakou
pravděpodobností mohou nastat důsledky volby jednotlivých
alternativ)
4. výběr optimální alternativy
- je nutné zvažovat důsledky pozitivní i negativní
- při výběru záleží na osobě rozhodovatele (jinak bude volit optimista a jinak pesimista, mladý a starý)
5. realizace rozhodnutí
- musí se dbát na to, aby rozhodnutí bylo důsledně realizováno
6. kontrola
- efektivní management vyžaduje pravidelné vyhodnocování dosažených výsledků
- pokud je rozdíl mezi skutečným výsledkem a plánovanými hodnotami (cíli) výrazný, pak je třeba učinit korekční opatření
- je třeba se zamyslet nad směnou alternativy řešení, nad jiným způsobem implementace nebo nad tím, zda je cíl řešení problému vůbec reálný

Postrozhodovací neklid
- nervozita, zda bylo rozhodnutí správné
- čím více bylo alternativ, tím je větší tento neklid

Skupinové
Výhody: zapojí se více lidí – každý přinese novou myšlenku
Nevýhody: není možné u všech vzniklých problémů
nelze u operativního rozhodování
časová náročnost"

Zápisky obsahují schémata a tabulky. Čistý text je cca 34 stran. Rozsah jednotlivých přednášek je cca 4 strany.