"(1) Stavební zákon a předpisy souvisící / vztah stavebního zákona a správního řádu – základní právní souvislosti II.
správní proces: základní náležitosti (podání, průběh řízení, základní procesní lhůty a jejich počítání)
správní akty: rozhodnutí, usnesení a vyjádření, sdělení a stanoviska a jejich aplikace při rozhodování ve výstavbě
opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky (odvolání, přezkum a obnova řízení, nicotnost rozhodnutí)
správní žaloby soudní a kasační stížnosti

správní proces: základní náležitosti (podání, průběh řízení, základní procesní lhůty a jejich počítání)

Úkony prováděné v souvislosti se správním řízením:
podání
Podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Podání se činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Podání je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo.

Průběh řízení v prvním stupni

1)zahájení řízení (na žádost, z moci úřední, oznámení zahájeného řízení, překážky řízení)
2)ústní jednání
3)podklady pro vydání rozhodnutí (dokazování listinou, ohledání, svědecká výpověď, znalecký posudek, předběžná otázka)
4) zajištění účelu a průběhu řízení (předvolání, předvedení, předběžné opatření, pořádková pokuta, vykázání z místa konání úkonu)
5)přerušení a zastavení řízení
6)rozhodnutí (obsah a forma, náležitosti rozhodnutí, lhůty pro vydání rozhodnutí, oznamování rozhodnutí, právní moc, vykonatelnost, jiné právní účinky rozhodnutí, doložka první moci nebo vykonatelnosti, usnesení)
7)nicotnost rozhodnutí
8)náklady řízení

Základní procesní lhůty a jejich počítání

§ 39 Určení lhůty k provedení úkonu
- Správní orgán účastníkovi určí přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí. Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků. Usnesení o určení lhůty se oznamuje pouze tomu, komu je určena, popřípadě i tomu, jehož se jinak přímo dotýká.
- Lhůtu určenou správním orgánem může na žádost účastníka správní orgán za podmínek stanovených v odstavci 1 usnesením přiměřeně prodloužit.
§ 40 Počítání času
- Pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu,
a) nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin; v pochybnostech se za počátek lhůty považuje den následující po dni, o němž je jisto, že skutečnost rozhodující pro počátek běhu lhůty již nastala,
b) končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce,
c) připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin,
d) je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.
- V pochybnostech se lhůta považuje za zachovanou, dokud se neprokáže opak.
§ 41 Navrácení v předešlý stav
- Navrácením v předešlý stav se rozumí prominutí zmeškání úkonu, který je třeba provést nejpozději při ústním jednání nebo v určité lhůtě, nebo povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání, kterou by jinak nebylo možno učinit.
- Požádat o prominutí zmeškání úkonu účastník může do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit. S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon, jinak se jím správní orgán nezabývá. Zmeškání úkonu nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok.
- Správní orgán může požádání o prominutí zmeškání úkonu přiznat odkladný účinek, pokud podateli hrozí vážná újma a nevznikne-li přiznáním odkladného účinku újma způsobená dotčením práv nabytých v dobré víře nebo dotčením veřejného zájmu převyšující újmu hrozící podateli."

Důležité informace jsou tučně značeny.
Otázky jsou zpracovány v rozsahu cca 3 až 13 stran.