"Rozhodovací procesy a rozhodovací problémy

Rozhodovací procesy
budeme chápat jako procesy řešení rozhodovacích problémů s více, nejméně dvěma, variantami řešení.

Problémy
ať již rozhodovacích nebo nerozhodovacího charakteru bychom mohli obecně vymezit existenci diference, odchylky mezi žádoucím stavem (standard, norma, plán, to co má být) určité složky okolí rozhodovatele a jejím skutečným stavem.
Přirozeně musí jít o diferenci nežádoucí, tj. že skutečný stav je horší než stav žádoucí.
V mnoha případech mohou být žádoucí hodnoty stavu vymezeny plánem, a to často kvantitativně, tj. v podobě určitých ukazatelů – plánovaný objem produkce, procento reklamací, podíl na určitém trhu, výše zisku, rentability kapitálu apod. Odchylky skutečnosti od plánovaných hodnot, zjištěné kontrolními procesy, pak identifikují problémy, které by měla organizace řešit.
K identifikaci odchylek skutečnosti od žádoucího stavu mohou vést také určité kritické ohlasy na některé aktivity firmy, např. nespokojenost zákazníků s novým produktem, či způsobem jeho distribuce, stížnosti odborů na plnění kolektivní smlouvy, špatné hodnocení firmy investičními společnostmi, resp. ratingovými agenturami, kdy firma přestává být dobrou příležitostí pro umístění kapitálu apod.
Ve většině výše uvedených problémů jde o reálné, již existující problémy, které se mohou ovšem lišit svým rozsahem, naléhavostí, a tím i dopady na firmu v případě, že se tyto problémy nebudou řešit.
Určité problémy bychom ale mohly označit jako problémy potenciální, které mohou vzniknout v budoucnu. Tyto problémy závisí často na vývoji určitých faktorů podnikatelského okolí, které mohou firmu ohrožovat např. možný vzrůst cen surovin, energií, vstup konkurence na určitý trh, válečný konflikt v určitém regionu apod., nebo ji mohou naopak přinášet příležitost – objevení nových výrobků a technologií, vzrůst poptávky, ústup konkurence z určitého trhu a další.
Uvědomění si těchto hrozeb nebo příležitostí a včasná reakce na ně (která má opět povahu řešení problému, často inovačního charakteru) znamenají prevenci pozdějších problémů, které by mohly ohrožovat samu existenci firmy.

Struktura rozhodovacích problémů
Vzájemně závislé a návazné činnosti, jež tvoří náplň rozhodovacích procesů, lze rozložit do určitých složek, které se označují jako etapy či fáze těchto procesů. Toto rozložení může být více či méně podrobné.
Simonovo rozdělení:
• analýza okolí (inteligence activity), zahrnuje
o zjišťování podmínek vyvolávajících nutnost rozhodovat,
o identifikaci rozhodovacích problémů a
o stanovení jejich příčin;
• návrh řešení (design activity), zaměřený na hledání, tvorbu, rozvíjení a analýzu možných směrů činností;
• volba řešení (choice activity), zahrnující hodnocení variantních směrů činnosti navržených v předchozí etapě, která vyúsťují do volby varianty určené k realizaci;
• kontrola výsledků (review activity), orientovaná na
o hodnocení skutečně dosažených výsledků varianty po její realizaci a
o jejich posuzování vzhledem k předem stanoveným cílům.
Výsledky této etapy mohou pak iniciovat nový rozhodovací proces."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ