"Eduard Petiška (1924)
Vystudoval filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1948 se věnuje pouze literatuře. Básník a prozaik, velká část jeho díla je určena dětem. Starším dětem věnoval literární zpracování pověstí – „Čtení o hradech“, „Čtení o zámcích a městech“, „Staré řecké báje a pověsti“, „Příběhy, na které svítilo slunce“.

„Staré řecké báje a pověsti“ – Staré řecké báje a pověsti vznikly v dávných dobách ve starověkém Řecku. Jejich hrdinové procházejí mnoha staletími až do současnosti – můžeme se s nimi setkat v mnoha literárních, výtvarných i hudebních dílech světových autorů. Seznámení s hrdiny řeckého bájesloví již ve školním věku usnadní v dospělosti pochopení právě těchto uměleckých děl. Kniha obsahuje celkem 26 pověstí. Například:

„Prométheus“ – Potomek božského rodu Titánů bloudí po pusté Zemi. Aby nebyl sám, vytvořil z hlíny a vody bytosti sobě podobné. Pallas Athéna jim vdechla život, Prométheus je naučil všem pracím. Zeus, vládce bohů, vytýká Prométheovi, že mu lidé nepřinášejí oběti. Prométheus Dia obelstil – podsunul mu k výběru horší oběť. To Zeus nenechal bez trestu, vzal lidem oheň. Prométheus se v noci nepozorovaně vplížil na Olymp, ukradl tam oheň a přinesl ho na Zem v duté holi. Bohové opět vymysleli trest – Hefaistos zhotovil sochu krásné dívky, oživili ji. Se zlatou schránkou poslali dívku Pandoru za Prométheovým bratrem Epimétheem. Ačkoli Prométheus bratra varoval, aby nepřijímal dary od bohů, Epimétheus skříňku otevřel, z ní se vyhrnuli bída, nemoci, bolesti a strasti, na dně zbyla jen naděje. Zeus potrestal i Prométhea. Hefaistos ho přikoval k vysoké skále na Kavkaze. Denně k němu přilétal orel a kloval jeho játra. Přes noc játra znovu dorůstala. Po staletích osvobodil Prométhea Hérakles. Zeus mu prominul trest, musel však nosit prsten s kamenem ze skály, aby byl symbolicky stále ke skále upoután.

„Faethón“ – Syn pozemské matky a boha Hélia. Přátelé chlapci nevěří, že jeho otcem je bůh. Faethón zatouží otce navštívit. Když dorazil do slunečního otcova hradu, Hélios, bůh slunce, seděl na trůně, kolem stály Hodiny, Dny, Měsíce, Jaro, Léto, Podzim a Zima. Hélios chlapce laskavě přijal a aby mu dokázal, že ho považuje za syna, slíbil mu splnit jakékoli přání, Faethón žádá projet se po obloze zlatým Héliovým vozem. Otec ho varuje, že koně jsou divocí a cesta obtížná. Faethón ale dosáhne svého. Cestou se mu otěže vymknou z ruky, koně se řítí nízko nad zemí, země hoří, nad Afrikou, kde se vůz nakloní, zčerná lidem pleť. Zeus posílá za vozem blesk, který sráží Faethóna k zemi. Hélios v zármutku po synovi zahalí svou tvář – ve dne je tma (zatmění Slunce). Truchlí pro syna, večer kanou z hvězd slzy (rosa)."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ